Druhá sonda Voyager se ztrácí v mezihvězdném prostoru. Přístroje detekují množství kosmického záření

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zaznamenal od konce srpna pětiprocentní nárůst kosmického záření z okolního vesmíru. Tyto údaje podle expertů naznačují, že sonda opouští naši Sluneční soustavu a vydává se do mezihvězdného prostoru.

Kosmické částice je vysokoenergetické záření, které vzniklo mimo naši Sluneční soustavu. Většinu z nich zastaví Slunce, ale jeho vliv na samém okraji soustavy slábne, což se projevuje na údajích z palubních přístrojů sondy.

Slunce totiž vytváří proud nabitých částic, kterému se říká sluneční vítr, který sahá daleko za oběžnou dráhu Pluta. Čím dále tento sluneční vítr proudí, tím slabší je jeho síla a za bodem zvaným heliopauza, kde začíná mezihvězdný prostor - přestává jeho síla odolávat vnějšímu vesmíru. 

Voyager 2 cestovala vnější částí heliosféry již od roku 2007. V současnosti se nachází téměř osmnáct miliard kilometrů od Země a vzdaluje se rychlostí patnáct kilometrů za sekundu. Vědci předpokládají, že když se Voyager 2 bude přibližovat k hranici, zaznamená nárůst kosmického záření podobně jako sesterská sonda, která heliopauzou prolétla v srpnu 2012.

Bublina navíc pod měnící se sluneční aktivitou narůstá a zmenšuje se, takže zatím se nedá říct, kdy sonda opustí Sluneční soustavu. Tým expertů nyní doufá, že se během následujících měsíců dozví přesné informace o prostředí, kterým sonda aktuálně prolétá. Dále čtěte: (V blízkosti Země brzy proletí zvláštní těleso ve tvaru lebky).