Paleontologové si myslí, že našli nejnebezpečnější místo v dějinách Země
Proč je, nebo spíš byla tahle lokalita tím nejhorším místem pro život, je jasné. V prehistorické době zde totiž na základě výzkumu žila až hrůzostrašná převaha masožravých dinosaurů, jak o tom svědčí fosilní nálezy.
Místo hrůzy
Koncentrace masožravých obrů v této lokalitě byla tak veliká, že není absolutně srovnatelná s žádnými nálezy dinosauřích fosilií nikde na světě. V dnešním Maroku tehdy žil jen zlomek býložravců, takže toto místo jasně okupovali jen draví tvorové.
„Bylo to pravděpodobně nejnebezpečnější místo v historii planety Země, místo, kde by člověk moc dlouho nevydržel,“ říká paleontolog Nizar Ibrahim z University of Detroit Mercy.
V nové studii Ibrahim a jeho tým přezkoumali množství fosilních důkazů ze starověkých vrstev, které se nachází poblíž marocko-alžírských hranic a sahá až do pozdních dob křídy.
Existence místa je již dlouho známa, a to nejen paleontologům, ale také komerčním hledačům fosilií, což znamená, že vydrancované zbytky mnoha těchto starověkých dinosaurů, plazů a dalších tvorů jsou nyní v soukromých sbírkách rozptýleny po celém světě.
Na Sahaře měli paradoxně co jíst
Nová studie vlastně odhalila hned dvě lokality, bohaté na fosilie. Obě vykazují pozůstatky řady dinosaurů a pterosaurů, a také starověkých krokodýlů, želv, zbytků ryb a různých fosilních bezobratlých, rostlin a stopových fosilií.
Nejpozoruhodnějším rysem nalezišť je rozhodně obrovský nepoměr dravých a býložravých dinosaurů. Indikována byla přítomnost čtyř různých druhů theropodů (abelisaurid, Spinosaurus aegyptiacus, Carcharodontosaurus saharicus a Deltadromeus agilis), zatímco ve většině druhohorních formací byli pouze jeden nebo dva druhy velkých dravých dinosaurů.
Ale tři ze čtyř dravců patří mezi 10 vůbec největších dinosaurů všech dob. Pravděpodobně totiž měli v tehdy v této oblasti co jíst.
V době, kdy se tito dinosauři touto oblastí potulovali, zhruba před 100 miliony let (ale u některých fosilií se datuje až 115 milionů let), byla tato oblast výběžkem rozsáhlého říčního systému a tudíž měla bohaté zásoby ryb a dalších mořských živočichů, kterými se dravci živili. Je nutné si představit, že tehdy i ryby byly obrovské, a tak řeka dokázala dravé obry snadno nasytit.
