Plíseň z radioaktivitou zamořené elektrárny v Černobylu má jedinečné vlastnosti, které chtějí nyní vědci využít

Věda a technika 30. července 2020 | 08:36 — Lukáš Bauer
Extrémně odolný druh houby, který dokázal přežít i podmínky v okolí zamořeného Černobylu, kde došlo k jaderné havárii, může být využit během budoucí cesty astronautů na Mars. Může být totiž využit jako velice efektivní radioaktivní štít a zamezit tak kontaktu lidí se zhoubným zářením.
Další 2 fotografie v galerii
V silně zamořeném Černobylu objevili odolnou plíseň / Pixabay

Vědci z NASA zkoumají v současné době možnosti, které nabízí zcela unikátní druh plísně, který je natolik odolný, že dokázal přežít i podmínky v radioaktivitou zamořeném Černobylu, kde došlo v roce 1983 k nejhorší jaderné havárii v dějinách. Tento druh houby totiž prokazatelně nabízí vysokou účinnost proti radioaktivnímu záření.

Inženýři NASA se proto zaměřili na jedinečnou schopnost této plísně a chtěli by ji využít jako radioaktivní štít před kosmickým zářením, které je v současnosti jednou z největších hrozeb při dlouhodobém pobytu ve vesmíru.

Misi na Mars ohrožuje kosmické záření

NASA totiž plánuje návrat na Měsíc, kde chce začít s budováním vesmírné základny, která by měla být jakýmsi odrazovým můstkem pro další, mnohem náročnější misi na Mars. Samotná cesta na rudou planetu by trvala přibližně rok. Během této dlouhé doby by byla posádka vystavena enormnímu množství radioaktivního záření.

Vědci proto zahájili rozsáhlý výzkum, který zohledňuje několik možností, jak kosmické záření eliminovat. Jednou z nich je využití elektromagnetických štítů, kvádry vyrobené z marsovské půdy, nebo speciální přepážky naplněné lidskou močí. Všechna navrhovaná řešení však mají své mínusy, a proto se vědci začali poohlížet po alternativách.

Přežije prakticky všude

Jednou z alternativ je plíseň druhu Cladosporium sphaerospermum, kterou v roce 1886  popsal německý mykolog Albert Julius Otto Penzig na rozkládajících se listech a větvích citrusů. Tato nenápadná houba dokáže přežít prakticky všude a byla objevena dokonce i v chladicích nádržích jaderné elektrárny v Černobylu, která je silně zamořena radiací.

Živý radiační štít

Tato plíseň byla objevena na místech také poblíž reaktoru a bylo prokázáno, že dokáže přeměňovat radioaktivní energii na energii chemickou. Plíseň se tedy prakticky radiací živí, podobně jako jiné rostliny využívají fotosyntézu. Vědci tuto plíseň dokonce umístili na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde vykazovala prosperitu a dokázala absorbovat většinu kosmického záření. Vědci proto uvažují o jejím využití jako živého radiačního štítu. Dále čtěte: (Radioaktivní prasata běhají po celé střední Evropě i 30 let po havárii).

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Tip na parádní cyklovýlet. Vyšlápněte si ke známé dominantě na jižním okraji Prahy

Unikátní ostrov ve Středomoří, na kterém se příroda...

Cestování s malým dítětem je výzvou, která vyžaduje...

Zažijte jedinečnou romantiku na pohádkově krásných místech...

Ať nemusíte na letišti přebalovat kufry. Několik cenných...

Na výlet do Plzně i s dětmi: Koupání v rybníce, za...

Poznejte zapomenutý ostrov Chorvatska, kde na vás dýchne klid...

Zavřít reklamu