Sto třicet tun těžké monstrum jménem Kultivátor. Obří válečný stroj byl příliš neohrabaný
Obří pásový stroj nesl původní označení „Bílý králík číslo šest“, které bylo později změněno na Kultivátor č. 6. Původní metaforické označení údajně odkazovalo na Churchillovu schopnost tahat nápady ze svého klobouku, který byl pro něj spolu s doutníky typický.
Churchill často mluvil o této bestii jako o „svém krtkovi“ a považoval ho za revoluční válečný stroj. Pravdou je, že Hitlera podcenil a stroj byl pro svůj původní účel vyroben příliš pozdě, přesto však tento lehce obrněný obří tank uměl v té době podivuhodné věci.
Prokopal se až k nepříteli
Svou velikostí naháněl hrůzu, přestože nebyl vybaven žádnými faktickými zbraněmi. Jeho největší zbraní totiž byla obrovská radlice, fréza a také jeho váha. Díky těmto věcem se totiž dokázal prokopat pod úrovní terénu přímo do nepřátelské linie, přičemž v jeho stopách se pohybovali také vojáci, kteří byli perfektně ukrytí před nepřátelskou střelbou.
Vývoj stroje dostala za úkol firma Ruston-Bucyrus Ltd, která se zabývala vývojem těžebních strojů. V roce 1940 byl projekt oficiálně schválen a byl dán rozkaz na výrobu dvou set úzkých Kultivátorů, které měly sloužit pro postup pěšího vojska, a také čtyřiceti širokých strojů, které měly razit cestu tankovým divizím.
Nedostatek motorů
Výroba se však od počátku potýkala s problémy, protože RAF mělo obrovskou spotřebu motorů Rolls–Royce Merlin, kterým měl být Kultivátor vybaven. Designéři tedy navrhli použít dvojici motorů Davey, Paxman a Co o výkonu 600 koní. Tato změna si vyžádala mnoho úprav, ale měla také jednu výhodu. Stroj totiž mohl jeden motor využívat pro pohon a druhý pro řezání zákopu. Druhou výhodou bylo použití nafty, která je v bojích přece jen bezpečnější.
S ničivým a bleskovým německým útokem na Francii v roce 1940 bylo jasné, že je čas přehodnotit užitečnost tohoto obřího stroje. Bylo totiž jasné, že tento typ útoku nedokáže nepřítele zastavit, a od projektu se začalo pozvolna ustupovat. Nakonec bylo vyrobeno pouze třiatřicet kusů, které se však nikdy neúčastnily přímého boje. Jejich výroba však marná nebyla, protože plnily mnoho pomocných a přípravných úkolů. Dále čtěte: Obří pohřebiště sovětských bojových strojů se nachází po celém Rusku.
