V atmosféře Venuše byly detekovány záhadné rádiové signály. Vědci pro ně nemají vysvětlení
Vědci z NASA byli velice překvapeni novým objevem, který zaznamenala sonda Parker při svém třetím obletu kolem Venuše. Tato sonda speciálně navržená pro výzkum Slunce totiž v atmosféře planety zaznamenala emise rádiových signálů, které naznačují nejspíše probíhající bouřlivé změny způsobené solárním cyklem. Sonda na své misi využívá gravitaci Venuše k tomu, aby se dostala ke Slunci ještě blíže, a tak vědci na blízkou planetu zaměřují také své vědecké přístroje. Sonda se má nakonec dostat ke Slunci až na vzdálenost sedmi milionů kilometrů kde bude zkoumat sluneční větry a korónu.
Chytré použití přístrojů
Přestože je výzkum Venuše pro vědce v rámci mise sondy Parker minoritní záležitostí, vědci dokázali využít přístroje, jimiž sonda disponuje, velice chytře a získávají velice cenné údaje i o této planetě. Díky této sondě už například dokázali zobrazit celý prachový prstenec kolem Venuše a také objevit stopy důležitých sloučenin pro život. Nyní se sondě podařilo objevit důležité rádiové emise v atmosféře.
Pro vědce je způsob, jakým funguje Venuše, dlouhá léta záhadou, protože planeta je značně odlišná od té naší. Jestli je něco ztělesněním pekla, pak je to právě prostředí, které panuje na tomto podivném světě, který je v mnohém podobný Zemi. Venuše také vykazuje známky určitých anomálií, které se vědcům daří jen obtížně vysvětlovat, a proto otočili přístroje sondy Parker právě na toto rozporuplné těleso.
Nevysvětlitelné chování
Družice během průletu mohla Venuši měřit přístroji pouhých sedm minut, kdy se nacházela v ideálním úhlu. Díky rádiovým signálům, které se sondě podařilo detekovat, se vědci domnívají, že musela proletět ionosférou Venuše. Stejné rádiové signály totiž naměřila sonda Galileo, když prolétala ionosférou měsíců Jupitera. Tyto signály vznikají díky plazmě nebo jiným nabitým plynům. Pomocí rádiových signálů jsou nyní vědci schopni například spočítat tloušťku atmosféry a využít je také pro výpočet dalších důležitých dat o planetě. Vědci však například stále přesně nerozumí tomu, jak to, že Venuše o svou atmosféru přichází zejména ve chvíli, kdy je sluneční aktivita nízká, protože v případě Země je tomu přesně naopak. Dále čtěte: (Na Venuši byste přežili maximálně 3 vteřiny. Proč je tato planeta tak smrtící).
