Jak klimatické změny na Zemi mohou ovlivnit trosky raket a vesmírných stanic na oběžné dráze kolem Země
Stále rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře neovlivňuje negativně jen život na Zemi, ale podle nejnovější vědecké studie má dopad i na dění v bezprostřední blízkosti naší planety. Podle vědců může množství oxidu uhličitého například ovlivňovat životnost velkého množství vesmírného odpadu na oběžné dráze, a zkomplikovat tak budoucí vesmírné operace.
Zemská atmosféra totiž přirozeně stahuje kosmický odpad směrem dolů, kde shoří v nižší, hustší vrstvě atmosféry. Tento koloběh, kterým se naše oběžná dráha průběžně zbavuje pozůstatků nefunkčních satelitů a vyhořelých stupňů nosných raket, je však nyní podle vědců v ohrožení právě díky klimatickým změnám.
Stále nižší hustota vrchní atmosféry
Díky rostoucí hladině oxidu uhličitého je do značné míry narušována hustota atmosféry, což má za následek narušování klesání a následnou likvidaci vesmírného odpadu. Podle expertů není tento problém zdaleka zanedbatelný, protože podle jejich výzkumu může díky tomu být koncem století na oběžné dráze až padesátkrát více odpadu, než je tomu dosud.
Kolize mezi molekulami vzduchu a odpadem vytvářejí tzv. odpor prostředí, který objekty zpomaluje, což časem způsobí jejich pád do nižší atmosféry. Obecně platí, že objekty nacházející se na oběžné dráze nižší než 482 kilometrů nad Zemí pomalu klesají a do deseti let shoří.
Molekuly oxidu uhličitého v nižších vrstvách atmosféry absorbují a vypouštějí teplo ve formě infračerveného záření, které pak zachycuje hustá atmosféra. V nadmořské výšce nad 97 kilometrů, kde je atmosféra řidší, to však funguje naopak a tepelné úniky zapříčiňují řídnutí atmosféry. Od počátku tisíciletí již horní vrstva atmosféry 402 kilometrů nad Zemí ztratila přibližně dvacet procent své hustoty. Podle nejčernějších scénářů by přitom tato vrstva mohla být do konce století až o 80 % řidčí, což může zapříčinit vysoký nárůst vesmírného odpadu.
Obrovské množství trosek
Experti už léta varují před zvyšujícím se rizikem, které představuje vesmírný odpad produkovaný kosmickými loděmi a družicemi. Kolem Země v současnosti krouží ve výšce 400 kilometrů více než 2500 objektů větších než deset centimetrů. Tento odpad představuje velké riziko zejména pro budoucí vesmírné mise. Pokud se některé větší části odpadu srazí, vzniká navíc velké množství dalších drobných trosek, které se pohybují extrémní rychlostí. Dále čtěte: (Vědci z Brna vyvíjejí unikátní zemědělské roboty. Budou ovládáni z vesmíru).
