Před pětačtyřiceti lety přistál na Marsu Viking. Pracovat měl dva měsíce, nakonec vydržel šest let
Rudá planeta se stala objektem vesmírných výzkumů od počátků 60. let dvacátého století, kdy naplno probíhal vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Jedním z dnů, který se zapsal do historie průzkumu vesmíru, se stal 20. července 1976, kdy se Američanům podařilo se svou sondou Viking 1 přistát na povrchu Marsu, a na Zemi se tak dostaly vůbec první snímky z marsovského povrchu.
Když svět dostal zprávu o přistání Vikingu na Marsu, byla to skutečná senzace a NASA si dala na přistání velice záležet. Předtím, než experti sondu navedli na povrch Marsu, detailně si nafotili místo přistání. Bylo totiž nadmíru důležité vyhnout se neúspěchu, který by pak museli před Sovětským svazem přiznat.
Pokročilá technologie
První marsovská sonda byla velice malá, měla rozměry jen 1 x 1,5 metru a vážila okolo 600 kilogramů. Celý aparát byl umístěn na třínohém podvozku, který kromě samotného těla sondy nesl ještě několik desítek kilogramů vědeckých přístrojů a také dva radioizotopové generátory, které sondu zásobovaly elektrickou energií.
Sonda byla vybavena několika kamerami, které dokázaly natáčet a fotit marsovský povrch. Právě z těchto kamer pocházejí i vůbec první snímky povrchu rudé planety, které se dostaly na Zemi. Na palubě Vikingu byla také velice pokročilá biochemická laboratoř, která dokázala zodpovědět klíčovou otázku ohledně možné existence marsovského života.
Dva Vikingové
K sondě Viking 1 se v září téhož roku přidala ještě sonda Viking 2, která také úspěšně dosedla na povrch Marsu. Obě sondy pořídily velké množství nejrůznějších snímků marsovského povrchu, které posloužily jako velice cenné vědecké materiály a vědci z nich těžili pro vývoj budoucích misí. Na fotografiích byla také zachycen legendární útvar, který připomínal lidskou tvář a který se stal předmětem mnoha spekulací.
Obě sondy na Marsovském povrchu pracovaly několik let. Sonda Viking 2 ukončila svou činnost po třech letech, kdy došlo k selhání jejích baterií a sonda Viking 2, která původně měla sloužit jen 58 dní, vydržela fungovat na Marsu dlouhých šest let. Dále čtěte: (Nová evropská sonda poletí na misi k Venuši. Zjistí, co zvláštního se s planetou před miliardami let stalo).
Zdroj info: Space.com, iRozhlas.cz.
