Vědci popsali zlatonosné černé díry. Množství zlata, které chrlí, je obrovské
Zlato je na Zemi velice vzácnou a ceněnou surovinou, podle nové studie ho v některých částech vesmíru však může být obrovské množství. Tento kovový prvek vzniká totiž za velice extrémních podmínek, přesně takových, jaké jsou například v černých dírách.
V rámci nové studie vědci popsali, jak se ve vesmíru mohou nacházet takzvané zlatonosné černé díry. Kolem těchto extrémně energetických objektů se nachází často disk žhavé hmoty, která je obíhá. Vědci se domnívají, že pokud má disk správné složení a hmotnost, může v nich vznikat velké množství zlata.
Postupné formování prvků
Krátce po velkém třesku ve vesmíru existovalo jen pramálo prvků. Téměř veškerou hmotu tvořily jen vodík a helium. Těžší prvky, jako jsou kyslík, vápník nebo uhlík, vznikly později, a to v termojaderných procesech masivních hvězd nebo během jejich explozí.
Ani extrémní teploty a tlak v útrobách hvězd, ani ohromné energie hvězdných explozí však nepostačují ke vzniku zlata. Podle nové studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Monthly Notice of the Royal Astronomical Society, stopy původu velké části zlata ve vesmíru vedou k černým dírám.
Těžký kalibr
Atom zlata typicky tvoří 79 protonů, 79 elektronů a 118 neutronů. Tak mnoho částic natlačí do jednoho atomu jen mimořádné podmínky. Právě takové podmínky vznikají podle dosavadních předpokladů při kolizích neutronových hvězd, tedy extrémně „stlačených“ jader mrtvých hvězd. Při rozměrech pouhých 15 až 20 km v průměru tato tělesa váží stejně jako několik Sluncí. A právě ve chvíli, kdy se tato extrémně hmotná tělesa srazí, začne vznikat zlato.
Dalším zdrojem zlata a jiných mimořádně těžkých prvků jako například uran jsou černé díry. Ne však jakékoli černé díry, ale takové, kolem kterých obíhá v podobě disku hustá a žhavá hmota pocházející ze zaniklé neutronové hvězdy. Tyto husté akreční disky černých děr produkují zlato a chrlí výtrysky modré plazmy do prostoru. Vědci také zjistili, že klíčovou vlastností disku je jeho hmotnost. Při nízké hmotnosti hrozí nedostatek částic pro syntézu prvků. Přílišná hmotnost disku však tyto procesy narušuje a dokonce je dokáže zvrátit. Dále čtěte: (Před 250 miliony lety začalo masové vymírání života na Zemi. Vědci nyí objevili překvapivou příčinu).
Zdroj: Sciencealert.com.
