Co kdyby Mezinárodní vesmírná stanice nekontrolovaně spadla do Evropy. Z Ruska se ozývají další výhružky

Věda a technika 27. února 2022 | 07:16 — Lukáš Bauer
Na profilu Dmitrije Rogozina, šéfa ruského Roskosmosu, na sociálních sítích se objevila pohrůžka, že Mezinárodní vesmírná stanice může bez ruských motorů nekontrolovaně dopadnout do USA nebo Evropy. Jedná se tak o další z nemístných výhůžek, které se z Ruska ozývají v reakci na masivní sankce.
Další 1 fotografie v galerii
Mezinárodní vesmírná stanice je původním projektem Američanů a Rusů / Depositphotos

Z Ruska se začaly ozývat nejrůznější výhrůžky na tvrdé sankce, které na něj uvalily západní státy v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Mezi možnými sankcemi je také ukončení spolupráce ve vesmírném prostředí, především pak na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

V souvislosti s tím se na twitterovém účtu Dimitrije Rogozina, šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos, objevilo varování, že Mezinárodní vesímírná stanice může bez ruských motorů nekontrolovaně spadnout do Evropy nebo Spojených států. Tento bývalý politik je považován za blízkého podporovatele Vladimira Putina.

Příspěvek na sociálních sítích

Rogozin v dlouhém příspěvku, který nazval „Sankce Alzheimerika“, mimo jiné napsal: „Chcete ISS (Mezinárodní vesmírnou stanici) spravovat sami? Možná prezident Biden tomuto tématu nerozumí, tak mu vysvětlete, že změny orbity stanice, její vyhýbání se nebezpečnému kosmickému odpadu, kterým vaši talentovaní byznysmeni zamořili blízkozemní oběžnou dráhu, mohou vykonat pouze motory ruských nákladních lodí Progress MS.“

Rogozin byl před svou kariérou šéfa ruského vesmírného programu aktivním politikem. V roce 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast a později se stal místopředsedou ruského parlamentu. V roce 2008 působil jako velvyslanec NATO v Bruselu. Právě v této funkci se stal bouřlivým kritikem vztahu NATO a Ukrajiny. Později se vrátil do Ruska, kde získal post šéfa Roskosmosu.

Rogozinova éra

Spolupráce na vesmírných aktivitách Ruska a Spojených států fungovala desítky let a obě velmoci se dokázaly v této oblasti shodnout dokonce i během studené války. První vesmírný projekt Apollo-Sojuz, na kterém obě země spolupracovaly, byl zahájen v roce 1975. Později se země domluvily na rozsáhlejším projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a společných letů za pomoci ruských vesmírných lodí Sojuz.

Tato spolupráce fungovala dlouhou dobu bez větších problémů, až do chvíle, kdy nastoupil do funkce šéfa Rogozin. Roku 2018 se objevila kauza záhadné díry na ISS, kde došlo k obviňování amerických astronautů, kteří podle ruských spekulací měli být viníky této dodnes ne zcela vysvětlené nehody. V roce 2021 zase Rusko provedlo neoznámený test protisatelitní rakety proti nefunkční družici na oběžné dráze Země. Západní země byly tímto aktem pobouřeny, protože znamenal významné ohrožení na oběžné dráze. Dále čtěte: (Radioaktivita v Černobylu po bojích vzrostla na dvacetinásobek. Sarkofág ale údajně poškozen nebyl).

Zdroj: Twitter, Česká Televize.

Další články
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Užijte si vzácný čas s rodinou na dovolené snů: Bílé bláže, blankytně modrá voda i fascinující podmořský svět - to jsou Maledivy

Last minute Turecko s cestovní kanceláří TUI aneb Prožijte...

Dlouhá cesta může být pro dítě utrpením, nová auta ale...

Dokonalé prázdninové letovisko? Plážové ráje Bodrumu...

Balení bez námahy – módní tipy pro chytré a stylové...

Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci: Tipy, kam můžete...

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Zavřít reklamu