Bolševník nemusí být jen nežádoucím invazivním druhem. Ruským vědcům se z něj podařilo získat cenný materiál
Bolševník je rod z čeledi miříkovitých, zahrnující okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Jeho zástupci se přirozeně vyskytují v mírném pásmu a pohořích severní polokoule. V Česku se běžně vyskytuje domácí bolševník obecný a nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Bolševníky se řadí mezi ty nejvíce nebezpečné invazivní druhy, které dokáží prakticky vyhladit původní vegetaci v celém regionu. K nám se bolševník velkolepý dostal během dvacátého století z bývalého Sovětského svazu a od té doby se rozrostl na plochách tisíců kilometrů čtverečních.
Všechny pokusy byly neúspěšné
Boj proti invazivním druhům ať už z říše rostlin nebo zvířat bývá velmi často nelehkou disciplínou. V případě bolševníku, bylo zabránit jeho invazi prakticky nemožné, a jednalo se tedy o předem prohranou bitvu. Důkazem toho je nedávná snaha Lotyšska o vyhlazení bolševníku ze svého území. Po přibližně desetileté snaze tamní úřady oznámily, že všechny pokusy o zastavení invaze bolševníku byly neúspěšné.
V případě Lotyšska se jednalo o invazivní druh bolševník sosnowského, který je blízkým příbuzným bolševníku velkolepého. V rámci šestiletého programu na jeho likvidaci se nepodařilo dosáhnout žádného většího úspěchu a celá snaha tak skončila fiaskem. Zasaženou plochu se nejenže nepodařilo zredukovat na plánovaných dva tisíce hektarů, ale v době, kdy program běžel, se plocha zarostlá bolševníkem naopak zvýšila na pětinásobek. Celá lotyšská snaha tak nepřinesla kromě finanční ztráty vůbec žádný výsledek.
Bolševník sosnowského přivezli do Lotyšska sovětští zemědělští experti, podle nichž se měl stát vítaným krmivem pro dobytek. Maso takových zvířat ale nešlo kvůli nepříjemné pachuti na odbyt a nové krmivo se neosvědčilo. Lotyšské meze ale agresivní plodina neopustila. Každým rokem se podle listu Latvijas Avize zasažená plocha zvyšuje o deset procent. Tato velice odolná rostlina se nedá zničit dostupnými chemickými prostředky. Odstranit je ji možné pouze mechanicky, což je ale velice drahá záležitost. Lotyšská vláda uvedla, že na velice nákladné práce nebyly ve státní kase prostředky.
Obří biomasa
Ruští vědci však nyní získali z bolševníku velice kvalitní materiál, který lze využít pro anody v sodíkových bateriích. Na základě jejich desetileté práce by se tak mohl bolševník sosnowského stát velmi vyhledávanou rostlinou. Materiál z bolševníku získaný totiž vykazuje až 87 proudovou účinnost, což odpovídá výsledkům měření z jiných surovin. Bolševník má navíc obrovskou biomasu, takže by mohl skutečný být zajímavý pro zpracovatelský průmysl.
Pro anody sodíkových baterií se dá teoreticky využít biomasa téměř jakéhokoliv původu, ale je zapotřebí to u konkrétních druhů vyzkoušet. Výsledek není úplně ideální. Materiál má o něco horší parametry, co se týká ukládání energie, ale na druhou stranu má docela dobrou výdrž. Po sto cyklech nabíjení a vybíjení si udržel 95 procent kapacity. Dále čtěte: (Až kilometr vysoká vlna tsunami zničila vše, co jí stálo v cestě. Vědci se vrátili o miliony let zpět).
Zdroj: Česká Televize
