Tajemství Hitlera, které nemělo být nikdy odhaleno
Německý historik Paul Hoser odhalil, že Adolf Hitler obýval byt v ulici Thierschstrasse 41 v mnichovské čtvrti Lehel od roku 1920 do roku 1929. Kromě roku, který strávil ve vězení v Landsbergu za organizování neúspěšného převratu v Bavorsku.
Hoser ve své nové knize píše, že dům v roce 1921 koupil Hugo Erlanger, který choval k Hitlerovi přesto, že byl Žid, sympatie. „Potkával jsem ho často na schodech nebo u vchodu. Většinou si něco zapisoval do sešitu a byl docela příjemný. Prohodili jsme občas nezávazně několik vět. Nikdy mi nedal pocítit, že se na mě dívá jinak než na ostatní," řekl podle MailOnline o pronajímání bytu Hitlerovi.
Erlanger byl veterán ze zákopů z první světové války, stejně jako Hitler, a v přízemí domu měl obchod se zdravotnickými potřebami. Právě v tomto domě se podle Hosera zrodily Hitlerovy nezdařené plány na svržení Výmarské republiky v roce 1923. Jeho pokoj se brzy stal "nacistickým hnízdem".
Jedním z častých návštěvníků byl Philipp Bouhler, jehož v roce 1939 Hitler nasměroval k vedení tajného programu eutanázie nemocných a zdravotně postižených osob. Mezi hosty patřil i Wilhelm Frick, později ministr vnitra, který byl oběšen po rozsudku v Norimberku v roce 1946 za zločiny proti lidskosti. V bytě byly vídány i ženy, oddané Hitlerovy fanynky, které prý v jeho přítomnosti omdlévaly.
Erlanger nacisty v domě ignoroval a uvedl, že se s ohledem na to, že byl Žid, se snažil jim věnovat co nejmenší pozornost. Navíc Hitler byl k němu vždy zdvořilý. Podle Hosera však existují i další případy, kdy se Hitler k Židům zachoval slušně. Lékaři, který ošetřoval jeho matku, nabídl v roce 1938 možnost stát se "čestným Árijcem". Hoser se domnívá, že Hitlerova nenávist nebyla namířena proti jednotlivcům, ale vyplývala z celkového fantomového obrazu o Židech.
Erlanger přišel o budovu v roce 1934 poté, co začaly platit nacistické rasové zákony, zabavující Židům jejich majetek a Hitler se pustil do zakrývání skutečnosti, že někdy žil pod jednou střechou se Židem. Erlanger byl dočasně uvězněn v roce 1938 v koncentračním táboře Dachau a později poslán na nucené práce do Bavorska. Vzhledem k tomu, že byl ženatý s nežidovkou, unikl deportaci do vyhlazovacího tábora a přežil holocaust. Dům mu po válce v roce 1949 vrátili.