Rizika vesmírného věku jsou patrná již dnes. Starty raket a odpad na oběžné dráze poškozují atmosféru

Výrazné množství emisí, které uvolňují raketové motory přímo do střední a horní vrstvy atmosféry, mohou mít negativní vliv na její složení. Tento aspekt nového vesmírného věku bude nově začleněn do studie Organizace spojených národů, která se zabývá vyhodnocováním stavu ozónu v naší atmosféře.

Hodnocení v roce 2018 bude první studií, která bude zahrnovat emise raket, které se podle odborníků na ničení vrstvy ozónu výrazně podílejí.

Emise škodlivých plynů z raketových motorů se totiž hromadí v horní stratosféře, kde zejména pevné částice zachytávají sluneční světlo. Tato vrstva se potom nadměrně zahřívá a mění rychlost chemických reakcí, které v ní probíhají, což může vést ke ztrátám ozónu.

Dříve bylo množství startů raket zanedbatelné, ale v dnešní době jich stále přibývá a tento trend bude v následujících letech prudce narůstat, proto je potřeba se touto problematikou zavčasu začít zabývat.

Hlavním zaměřením studie je vliv vysokých emisí z raketových motorů na klima. Jedná se zejména o oxid uhličitý, vodu, černý uhlík a oxid hlinitý, které jsou vypouštěny raketovými motory na pevná paliva.

Nedávné zjištění totiž prokázalo, že částice oxidu hlinitého, u kterých se dříve předpokládalo, že Zemi spíše ochlazují tím, že odrážejí sluneční svit zpět do vesmíru, dělají přesný opak. Ve skutečnosti ji totiž ohřívají, protože pohlcují odchozí pozemské záření.

Další emise raketových motorů budou podléhat hlubšímu výzkumu. Například interakce mezi zemskou atmosférou a emisemi z raketových motorů poháněných metanem nebyly nikdy modelovány.

Nebezpečím pro množství ozónu v atmosféře mohou být také vesmírná tělesa a zbytky raket, které vstupují zpět do atmosféry. Při vstupu do atmosféry totiž tyto zbytky vytvářejí při jejich hoření opět škodlivé emise a je prokázáno, že až 50 % z celkové váhy tělesa skončí jako skleníkové plyny.

Během opětovného vstupu jsou velké kusy hliníku a dalších materiálů vystaveny intenzivnímu ohřevu. Některé částice materiálů v satelitech a jiných vesmírných zařízeních jsou velmi reaktivní, takže i malé množství by podle vědců mohlo mít významný vliv na atmosférickou chemii.