Příšera z Kaspického moře: Sovětské monstrum bylo určeno k bleskové invazi do Evropy!

Vojenství 05. září 2017 | 14:04 — Lukáš Bauer
V sedmdesátých letech minulého století byla studená válka mezi někdejším SSSR a USA v plném proudu. Na obou stranách se objevovaly stále nové a nové zbraně, které často měly spíše odstrašující charakter než skutečný vojenský potenciál. Jednou z nich byl hrůzu nahánějící ekranoplán. Útočné plavidlo pro bleskovou invazi do Evropy, které mohlo nést i jaderné hlavice.
Dalších 6 fotografií v galerii
Plavidlo s obrovskými proudovými motory mohlo být revoluční zbraní SSSR / Internet

V roce 1966 vyfotila americká špionážní družice v Kaspickém moři něco, co vypadalo jako nedokončený hydroplán, jenž byl ovšem větší než jakékoliv letadlo, které v té době vlastnilo USA. Zarážející také bylo, že s motory umístěnými v předu za kabinou a celkovými proporcemi by stroj rozhodně nelétal příliš dobře. Američtí agenti byli jednoduše zmateni a to celých 25 let, než se sovětský režim zhroutil.

To, co Američané tenkrát v kaspickém moři viděli, totiž nebylo letadlo, ale ekranoplán. Tedy něco mezi lodí a letadlem. Tento zlověstně vypadající stroj byl vyroben pro bleskový transport vojáků k invazi do Evropy a mohl nést dokonce i šest jaderných hlavic. Stroj tak mohl zcela nepozorovaně (létal těsně nad hladinou, kde radary nejsou schopny detekce) přepravovat vybavení nebo jednotky rychlostí až 480 km/h při teoretické efektivitě, které nedosáhne žádné transportní letadlo na světě.

Efektivnější jsou pouze lodě, které oproti ekranoplánu mohou nést i dvojnásobný náklad, ovšem v rychlosti, o kterou šlo nejvíce, se s ekranoplánem nemohly měřit. Rusové dokonce postavili i verzi přibližně 1,5 krát větší než Boeing 747, která byla poháněna osmi obřími tryskovými motory a mohla nést až šest jaderných hlavic.

Dynamický přízemní efekt

Ekranoplán je vozidlo, které je navrženo tak, aby dosáhlo trvalého letu nad hladkým povrchem (obvykle nad mořem) tím, že využívá půdorysu a aerodynamické interakce mezi křídly a povrchem. Tento efekt, který funguje v podstatě jako vzduchový polštář, je však možné využít pouze do výšky ne větší než 4 metry.

Design ekranoplánu MD–160 byl prací známého sovětského inženýra Rostislava Evgenieviche Alexeeva, který pracoval pro sovětský ústřední útvar pro vývoj křídlových lodí.

MD-160, taktéž známý pod přezdívkou „Příšera z Kaspického moře“ byl jediným exemplářem svého druhu. Tento obří 550 tunový stroj měřil 73,1 metrů na délku a 19 metrů na výšku. S rozpětím křídel 43 metrů byl větší než většina dnešních dopravních letounů. MD–160 byl schopen nést až 137 tun vojenských jednotek a techniky, včetně šesti jaderných raket. To vše při rychlosti až 480 km/h, které v případě klidné hladiny moře dosahoval díky osmi proudovým motorům Kuznetsov NK-87 s tahem 130 tisíc Newtonů. Tyto motory, které byly umístěny v předu za kabinou, poskytovaly dostatečný tah proto, aby se mohl obří stroj odlepit od mořské hladiny a cestovat ve výšce 4–5 metrů nad úrovní moře.

Zatímco tento typ vozidel představuje vysoce účinný způsob přepravy nákladu na dlouhé vzdálenosti, MD-160 měl ve své využitelnosti značné trhliny. Stroj byl velice obtížně manévrovatelný a vzhledem k jeho váze byly problematické i jeho vzlety. Princip dynamického přízemního efektu, na kterém celá konstrukce stroje stála, se projevuje naneštěstí až když je letoun venku z vody, což při některých povětrnostních podmínkách jednoduše nebylo možné. Ekranoplán tak musel vždy vzlétat do větru, podobně jako někteří ptáci.

Zejména obří váha a již zmíněná nízká úroveň manévrovatelnosti způsobily, že by Ekranoplány v případě konfliktu představovaly pro západní letouny něco jako kachny sedící na vodě. Ekranoplán však zcela bezmocný nebyl. Jeho arsenál totiž tvořily protilodní řízené střely Moskit P–270 a dvě 23 milimetrová děla ve věži na zadní části ekranoplánu.

Navzdory vážným nedostatkům sovětské vedení projekt ekranoplánů podporovalo až do pádu Sovětského svazu. Druhý MD-160 určený pro účely polní nemocnice byl hotový z devadesáti procent. Další ekranoplán 30 GE-90 Orlyonok byl zadán do výroby a jeho účelem bylo posílit černomořskou flotilu. MD-160 je v současné době zakotven v námořní stanici v Kaspijsku.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Vládní konsolidační balíček výrazně omezil volnočasové benefity pro zaměstnance

Hypoteční turistika se přestane od září vyplácet, banky...

Tipy, jak vybrat dokonalé hliníkové dveře

Zapíchněte k pokojovým rostlinám hlavičky zápalek. Působí...

Ucpal se vám záchod? Než zavoláte instalatérovi, zkuste...

Jak mít dokonale ozdobený vánoční strom? Udělejte to jako...

Proč se vám doma tvoří prach, sotva ho utřete, a tipy, co s...

Zavřít reklamu