Mravenci dokážou řídit provoz mnohem lépe než lidé. Vědci se snaží analyzovat tuto jedinečnou schopnost
Zástupy mravenčích dělníků jsou neúnavným proudem, který je však překvapivě plynulý. Při takové „dopravní“ situaci by u lidí vznikaly zácpy, které mravenci dokážou eliminovat díky kolektivnímu chování.
Například již v minulosti němečtí vědci provedli experiment, během kterého mravence nechali cestovat za potravou po miniatuře dálnice, jenž byla doplněna o několik křižovatek. Během cesty k potravě pak sledovali toky mravenců. Kdykoliv se proud začal ucpávat, mravenci nutili křižující jedince hledat alternativní trasy.
V rámci nejnovější studie provedli vědci z Výzkumného střediska pro poznání zvířat na univerzitě v Toulouse unikátní test. Každou mravenčí kolonii spojili mosty, přičemž používali mosty různých šířek a různé kolonie různých velikostí. Poté vědci sledovali celý mravenčí provoz a zaznamenávali rychlosti pohybu a počet kolizí.
Vědci zjistili, že dopravní provoz zůstal plynulý, i když mosty dosáhly 80 % kapacity. Mravenci se samoregulují a upravují „pravidla“ podle potřeby, když se mosty začnou přeplňovat. Pro srovnání - v lidské dopravě vznikají kolony již za situací, kdy hustota provozu dosáhne 40 procent.
V případě, že mravenci cítili brždění provozu, upravili svou rychlost na takovou, která odpovídala dané situaci, a tím předcházeli úplnému zastavení. Podle vědců sice mravenčí provoz nelze s automobilovou dopravou srovnávat, ale schopnosti mravenců v organizaci dopravy by mohly v budoucnu pomoci s vývojem dopravních systémů. Dále čtěte: Africký druh mravence dokáže běžet až jeden metr za sekundu. Vědci odhalili jeho tajemství.
