Světová zásobárna kyslíku podléhá zničujícímu zásahu člověka. Amazonský prales ubývá závratnou rychlostí
Amazonský prales je největším deštným pralesem světa, který se významně podílí na tvorbě kyslíku a regulaci oxidu uhličitého, tedy plynu, který je zodpovědný za globální oteplování. Vědci však varují před nadměrnou těžbou, která tuto oblast léta zužuje.
Pouze během května tak prales ztratil 739 kilometrů čtverečních porostu, jak ukazují satelitní data brazilské vládní agentury. V květnu totiž začíná období sucha, s nímž se zahajuje i těžební sezona.
„Vláda nemůže popírat čísla, která pocházejí od její vlastní agentury. Otázkou ale nyní je, co s tím bude a chce dělat. Na konci června budeme mít jasný obrázek toho, jaké jsou dopady uvolnění environmentálních pravidel,“ uvedl environmentalista z organizace Imazon Carlos Souza.
Po nástupu nového brazilského premiéra Jaira Bolsonara došlo k výraznému oslabení pravomocí ministerstva životního prostředí a těžební společnosti mají v podstatě volné ruce.
Další věcí, která situaci značně zhoršuje, je také změna v jednání s neziskovými organizacemi v Německu a Norsku, které mají Amazonii pomáhat. Nový ministr životního prostředí před časem uvedl, že nyní bude rozhodovat Brazílie o tom, kam budou peníze z fondů směřovat.
Environmentalisté nicméně nejsou změnami ve státní politice nijak překvapeni. Nárůst deforestace je podle nich předvídatelný. Vláda v Brazílii demontuje téměř všechna environmentální pravidla, která fungovala od roku 1992. Poškozuje federální zaměstnance, kteří chrání přírodu, a tím posiluje pozici environmentálních zločinců. Dále čtěte: (Rumunské pralesy, kterým se také říká plíce Evropy, mizí závratnou rychlostí. Těžaři se neštítí ani násilí).