Eskymáci dříve lovili obrovská zvířata. Využívali k tomu pozoruhodnou taktiku

Věda a technika 12. května 2021 | 06:56 — Lukáš Bauer
Otrávené hroty šípů se hojně používaly v indiánských kulturách, a to v bitvách nebo k lovu zvěře. Vědcům léta vrtalo hlavou, jak mohli eskymáci lovit velká zvířata, jakými jsou například mnohatunové velryby. Nedávno přišli na to, že k lovu kytovců používali otrávené hroty harpun a kopí.
Další 1 fotografie v galerii
Lovci dříve na lov velryb používali primitivní nástroje / Wikimedia Commons / W.Hardy

Indiáni používali k napouštění hrotů svých šípů jed z malých žabek pralesniček, které vylučují jedovatý sekret. Alutiiqové žijící na ostrově Kodiak pochopitelně žádné podobné živočichy, kteří by žili v severském prostředí, neměli. Ale dokázali si poradit. Jed získávali z rostliny, která roste vzácně i u nás. Řeč je o oměji, rostlině patřící do čeledi pryskyřníkovitých.

Oměj se vyskytuje ve více než 250 druzích a vzácně roste v horách v českém a moravském pohraničí. Přes svůj půvab se jedná o rostlinu prudce jedovatou, obsahující alkaloid akonitin, jeden z nejprudších jedů, který je znám. Už pouhý sběr byliny vyvolává kožní záněty a puchýře. Jedovatá je celá rostlina, otrava začíná pocitem mravenčení v ústech, postupně se rozšiřuje do celého těla. Další příznaky jsou mimořádně nepříjemné (arytmie, pocení, průjem, úzkost, zimnice, to vše při plném vědomí) a otrava může končit srdeční a dechovou zástavou.

 

Nebezpečí při lovu bylo značné

Alutiiqové, kteří žijí na ostrově Kodiak, se naučili používat oměj jako biologickou zbraň, s jejíž pomocí vyráželi na lov keporkaků. Ulovit totiž keporkaka, nazývaného také plejtvák dlouhoploutvý, který měří 14 až 16 metrů a může dorůst až do hmotnosti 40 tun, nebylo primitivními zbraněmi jednoduché.

Harpuny i kopí jen obtížně pronikly přes silnou tukovou vrstvu a způsobená zranění obrovského tvora příliš neohrozila. A tak se naučili vyrábět prudce jedovatou směs právě z extraktu oměje a tuku, kterou pak potírali hroty harpun a kopí.

Zvíře nechali vykrvácet

Jed sice keporkaka nezabil okamžitě, ale společně se ztrátou krve ho oslabil natolik, že po krátkém čase pošel. Lovcům již potom stačilo zraněné zvíře sledovat. A pokud měli štěstí, zastihla smrt keporkaka v blízkosti pobřeží, odkud ho lovci mohli dotáhnout ke břehu a zpracovat. Dále čtěte: (Na dně moře byl objeven jeden z nejcennějších vraků na světě. Ukrývá poklad s hodnotou až 17 miliard dolarů).

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Zchlaďte se po práci u vody. Zkuste přírodní jezera s nádherně čistou vodou

Zapomenutý kout Evropy a cíl pro turisty, kteří hledají...

Nasaďte helmu a poznejte méně známé, ale pohádkově...

Češi budou o letošních dovolených trhat rekordy. Důvodů je...

Na co se musí Češi připravit při cestách do zahraničí....

Krásná země, nad kterou se nevyplatí ohrnovat nos. Za...

Potěšte tělo i mysl. Místa, kde vás budou dokonale...

Zavřít reklamu