Země byla v pradávných dobách bičována děšťovými bouřemi. Silné srážky tvořily obrovské záplavové vlny
Nové poznatky získané díky nedávnému výzkumu naznačují, že v dávné minulosti mohly zemský povrch bičovat obrovské srážkové bouře o šířce stovek kilometrů. Výzkumníci se tak domnívají na základě modelace několika epoch v historii Země, kdy byla povrchová teplota velmi vysoká, a docházelo tak k prudkým srážkám množství odpařené vody.
Podle výzkumníků se před dávnými časy na Zemi střídala obrovská horka s prudkými přívalovými dešti. Tento cyklus se opakoval po několika dnech, jak naznačují počítačové simulace, které vědci k výzkumu využili.
Déšť se vypařil, než dopadl na povrch
Vědci v rámci výzkumu simulovali teplotní skoky, které vytvářejí takzvanou „inhibiční vrstvu“, která se nachází nad zemským povrchem. Tato vrstva je tvořena ohřátou atmosferickou vodní párou, která brání konvektivním mrakům v jejich stoupání a vytváření dešťových mraků. V této vrstvě se pak hromadí obrovské množství vody.
Uvolňování tepla do vesmíru způsobuje tvorbu mraků v horních vrstvách atmosféry. Kvůli nadměrnému teplu, které dříve na planetě bylo, se však srážková voda vypařila dříve, než dopadla na povrch. To bylo důvodem, že se voda v systému hromadila. Ve chvíli, kdy narušila inhibiční vrstvu, spustilo se obrovské množství srážek a telota na povrchu se prudce ochladila.
Obrovské množství srážek
V rámci simulace se ukázalo, že pradávná bouře dokázala vyprodukovat za šest hodin mnohem více srážek, než kolik dokáží současné cyklony během několika dní. Tyto výzkumy jsou velice důležitou součástí poznání fyzikálních procesů, které řídí klima na naší planetě. Dále čtěte: (Speciální podzemní radar odhalil neuvěřitelný objev v Mexiku. Pod povrchem se ukrývají záhadné stavby).
Zdroj: Sciencealert.com.