Osamocená planeta plující vesmírem! Vědci objevili novou záhadu kolem této vesmírné anomálie!
Nové pozorování planety rádiovým teleskopem Atacama Large Array (ALMA) v Chile odhalilo, že planetární objekt vzdálený od Země asi 550 světelných let, je obklopen protoplanetárním diskem, který je složen převážně z plynu a prachu. Zvláštností tohoto objevu je fakt, že tento typ disku je dosud známým charakteristickým rysem pouze mladých vznikajících hvězd.
U planet nebyl dosud nikdy spatřen a nemá nic společného s prstenci, které má například Saturn, jež jsou zcela jiného původu. Za jejich vznikem jsou totiž pravděpodobně částice rozbitých měsíců, které ovšem nejsou součástí procesu transformace planety.
Astronomové jsou tímto jevem velice překvapeni, protože současné známé modely formování hvězd a planet říkají, že by tento jev nemohl provázet objekty s malou hmotností, kterým OTS44 rozhodně je. Pro představu velikost této osamělé planety je přibližně 1% velikosti našeho Slunce a je asi 10x větší než jupiter.
Nová detekce speciálním teleskopem poskytla vědcům odhad množství materiálu v záhadném disku, na jehož základě se ukázalo, že planeta OTS44 spadá spíše do kategorie hvězd nebo takzvaných hnědých trpaslíků (hnědý trpaslík je „neúspěšná“ hvězda, jenž má příliš malou hmotnost pro trvalou nukleární fúzi).
Vedoucí autorka zprávy Amelia Bayo z University of Valparaiso v Chile, nedávno zveřejněné v časopise Astrophysical Journal Letters také uvedla, že současné teorie o vzniku planet a hvězd jsou v ohrožení a bude nezbytné je znovu přehodnotit.
Všechny tyto objekty mají totiž řadu společných vlastností včetně podobného poměru mezi hmotností disku a centrálního objektu. Závěry tak korespondují s dřívějším výzkumem, který zjistil, že OTS44 se stále zvětšuje. Zvětšování objektu je způsobeno neustálým získáváním hmoty z disku ve prospěch centrálního tělesa, což je dalším charakteristickým znakem vznikající hvězdy.
Hvězda nebo planeta
V kolabujícím shluku plynu a prachu je běžným jevem, že materiál je vtahován gravitací stále blíže jádru, které se vlivem obrovských tlaků stále více zahřívá. Takto rostoucí, těžší a stále více horké jádro se postupně stává jádrem nové hvězdy. To, co zbyde z původního rozsáhlého disku, se stává rodištěm nových planet.
S velkým množstvím plynu odčerpávaného hvězdou vzniká horninový materiál ve vnitřní části disku, vytvářející miniaturní planety, které se časem spojují do větších pevných planet a naopak ze zbývajících plynů se tvoří obrovské plynné planety.
OTS44 však naprosto odporuje této konvenční teorii. Nejnovější výzkum ukazuje, že tato poměrně malá planeta má disk o hmotnosti asi desetkrát větší než je hmotnost Země a že aktivně přenáší materiál směrem k jádru, stejně jako rodící se hvězda.
Výzkumný tým také poznamenal, že prachová zrna, která obíhají kolem OTS44, se stále zvětšují a spekuluje, že by se mohly začít transformovat do malého měsíce.
Zvláštní objev tak naznačuje, že hvězdy a planety jsou si možná v mnohém podobnější, než se doposud zdálo. Nový výzkum tak podle vědců otevírá otázku schopnosti lidského porozumění vesmíru.
„Čím více víme o OTS44, tím větší je jeho podobnost s mladou hvězdou, ale jeho hmota je tak nízká, že podle dosavadní teorie by se hvězdou nikdy neměla stát,“ uvedla Bayo.