Inženýři oprášili dávno zapomenutou technologii, která v budoucnu může dostat člověka na Mars
Energie uvolněná hořením chemických paliv dostala astronauty na Měsíc, ale pro cestu na Mars již tato technologie nestačí. Inženýři se proto vrátili zpět do padesátých let minulého století, kdy probíhal rozsáhlý výzkum raketového pohonu na bází štěpení. Tento motor ale nikdy nevznikl a výzkum byl ukončen v roce 1972.
V srpnu NASA snahu svých inženýrů podpořila, když vydala zprávu o smlouvě s jadernou společností BWXT, která by měla vyrobit palivo a reaktor vhodné pro jaderný tepelný pohon NTP. Tato technologie by mohla zahájit novou éru výzkumu vesmíru.
NTP rakety na rozdíl od dnešních konvenčních technologií nespalují palivo s kyslíkem, ale využívají obrovskou energii štěpení jader atomů pro vytváření tepla. Pomocí vysokých teplot pak zahřívají kapalný vodík, který je vytlačován skrze trysky a vytváří plynulý a silný tah.
Výhodou těchto raket je vyšší výkon a také výrazná úspora váhy, protože vodíkové palivo je až desetkrát lehčí než běžně využívaná paliva, která se používají v dnešních raketových pohonech.
Na rozdíl od některých opravdu exotických pohonů založených na jaderné fúzi nebo antihmotě, o kterých se v souvislosti s cestou na Mars občas mluvilo, je tato technologie opravdu proveditelná.
Vývoj NTP technologie byl zahájen v roce 1955 americkou Komisí pro atomovou energii tři roky před založením NASA. Výzkum vyústil v prototyp rakety NERVA, který úspěšně dokončil zkoušky, ale záhy byl celý projekt kvůli rozpočtovým škrtům ukončen.
„Klíčovou věcí je, že raketa NERVA byla velmi dobře zdokumentovaná a rozhodně tedy nezačínáme od nuly,“ uvedl John Helmey, projektový manažer NTP BWXT.
Nevýhodou této technologie jsou stopová množství radioaktivity přítomná v uvolněném vodíku, která nelze vypouštět do atmosféry. Inženýři proto navrhli řešení, které by mělo problém eliminovat.
Raketa NERVA fungovala na bázi vysoce obohaceného uranu, který je dnes klasifikován jako materiál pro výrobu jaderných zbraní. Projekt NTP bude pracovat s palivem obohaceným pouze o dvacet procent. Díky tomu dosáhne bezpečnějších jaderných reaktorů, které by měly uvolňovat pouze nepatrné množství radioaktivity.
