Vědci mají konečně přímý důkaz, že lidská aktivita zmenšuje ozónovou díru
Každý rok v září se nad Antarktidou formuje největší ozónová díra poté, co sluneční záření urychluje cykly, které mají za následek nadměrné mizení ozónu ze stratosféry. Úbytek ozónu výrazně urychlují prvky jako chlor a brom, které z velké většiny pochází z chemických sloučenin zvaných chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), jejichž výroba a použití byly v roce 1996 zakázané.
Poslední výzkum, který prokázal výrazné dlouhodobé zmenšení ozónové díry, se zaměřil pouze na její velikost. Skupina vědců z GSFC se zaměřila na skutečné chemické složení v oblasti ozónové díry a získala první opravdové důkazy o tom, že redukce škodlivých prvků v atmosféře má přímý vliv na zvyšování množství ozónu.
S využitím speciálního zařízení MLS (Microwave Limb Sounder), které se nachází na palubě družice Aura, dokázali vědci změřit množství kyseliny chlorovodíkové. Již z dřívějších výzkumů je totiž známé, že tato kyselina se tvoří ve chvíli, kdy chlór zničí všechen ozón a začne reagovat s metanem.
Výsledky dlouhodobých měření ukazují, že hladina chloru ve stratosféře meziročně klesala o 0,8 procenta. Od roku 2005 došlo k téměř dvaceti procentnímu snížení koncentrace destruktivního chloru.
„Dnes zřetelně vidíme, že koncentrace chloru v ozónové díře v posledních letech klesá a dochází k postupné obnově přítomnosti ozónu,“ uvedla Susan Strahan, vědecká pracovnice GSFC a spoluautorka nové studie.
Dva roky po objevení Antarktické ozónové díry v roce 1985 podepsalo 196 států takzvaný Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu Země. Cílem protokolu bylo vyloučit výrobu a použití 96 chemických látek, které podle vědců mají největší vliv na úbytek ozónu. Těmito látkami jsou CFC (chlor-fluorované uhlovodíky), laicky a komerčně nazývané freony.
„Naměřené snížení přítomnosti chloru o 20 procent je velmi blízké analytickým předpokladům teoretického úbytku. Toto zjištění nám dává jistotu, že snížení úbytku ozónu v polovině září je opravdu způsobeno poklesem obsahu chloru pocházejícího z CFC,“ uvedla Strahan.
Freony (CFC) mají podle složení životnost od 50 do 100 let, takže zůstávají v atmosféře po velmi dlouhou dobu. Lze tedy předpokládat, že k plnému zacelení ozónové díry by mohlo dojít někdy během let 2060 až 2080.
Lidstvo stále stojí na začátku bitvy o nápravu škod, které na Zemi zejména ve dvacátém století napáchalo. Přesto je toto zjištění nadmíru pozitivní zprávou a důkazem toho, že rozhodná akce může v poměrně krátké době přinést jasné výsledky.