Vědci po dekádách výzkumu zjistili, co bude následovat po konci Slunce. Život na Zemi skončí za miliardu let

Deset miliard let je doba, po kterou naše Slunce bude motorem naší Sluneční soustavy a také života na Zemi. Vědci z univerzity v Manchesteru dokázali poprvé v historii určit, co se ve vesmíru bude odehrávat poté, co Slunce zanikne.

S největší pravděpodobností bude zánik Slunce probíhat podobně jako u velké většiny hvězd. Slunce se po vyčerpání paliva pro svou jadernou fúzi začne měnit v rudého obra a po delší době se nakonec přemění v bílého trpaslíka. Na konci celého procesu zbyde z naší mateřské hvězdy jen zářivá mračna mezihvězdného prachu, která se odborně nazývají planetární mlhovinou.

Slunce se s postupem času stává stále jasnějším, přičemž za miliardu let bude natolik jasné, že se Země stane mrtvou planetou. Za dalších 3,5 miliardy let bude zvětšující se Slunce tak horké, že to roztaví i většinu hornin. V této době bude zabírat téměř celou oblohu a nakonec Zemi zcela pohltí. Po vyčerpání vodíku se zastaví jaderná fúze, Slunce projde několika zásadními proměnami a na konci zůstane neaktivní jádro o velikosti Země.

Tým astronomů z Manchesteru sestavil unikátní model, který umožňuje lépe předpovídat celý životní cyklus hvězd. Na jeho základě dokáží vědci předpovídat životnost hvězd na základě jejich hmotnosti a množství světla, které vydávají.

„Když hvězda zemře, vyvrhne do vesmíru masu plynu a prachu – tato hmota může tvořit až polovinu hmotnosti celé hvězdy. To pak odhalí jádro hvězdy, jemuž ale už v této fázi vývoje dochází palivo. Jedině v této fázi vývoje hvězdy jádro ještě osvětluje prach natolik, že to zvnějšku vypadá jako zářivá mlhovina,“ uvedl profesor Albert Zijlstra, který patří mezi autory studie.

Tento krásný vesmírný úkaz lze pozorovat přibližně 10 000 let, což je ve vesmírném měřítku velice krátká doba. Úkaz vědci dokáží u vzdálených hvězd pozorovat na velice dlouhou vzdálenost. Některé planetární mlhoviny jsou vidět i na desítky milionů světelných let. V naší Mléčné dráze se nachází odhadem více než 1 500 podobných mlhovin.

Vědci se dříve domnívali, že hvězdy o velikosti Slunce nemohou zářící mlhovinu vytvořit, ale nový výzkum ukázal pravý opak. Slunce je však v tomto směru jakýmsi mezníkem. Pokud by totiž hvězda měla menší hmotnost než Slunce, pak by to už na vznik tohoto typu mlhoviny nestačilo.

Ve vesmíru čeká stále mnoho senzačních objevů, z nichž některé vědci stále nedokáží zcela vysvětlit. Velký rozruch tak vzbudila například černá planeta, která propustí pouze okolo jednoho procenta světla (čtěte: Astronomové objevili vzácnou černou planetu. Pohltí téměř všechno světlo).