Vlci ze zamořené oblasti Černobylu cestují napříč Ukrajinou. Divoký život uvnitř zóny vzkvétá
Zóna v okolí Černobylu, která je i po třiceti letech silně zamořena radioaktivitou, se rozkládá na ploše 4 300 kilometrů čtverečních. Tato oblast se po havárii jaderné elektrárny stala i přes řadu identifikovaných genetických mutací rájem divoké zvěře. Nejvíce zde prosperuje vlk šedý, jehož populace je zde až sedmkrát vyšší než v ostatních částech Ukrajiny.
Vědci nyní poprvé za pomoci GPS sledovali, jak tyto šelmy migrují po celé Ukrajině daleko od svého domova. Mladý vlk šedý, kterého vědci od roku 2015 sledovali, urazil vzdálenost téměř 370 kilometrů od místa, kde se narodil, tedy od radioaktivitou zamořené zóny kolem Černobylu, což vědce přivádí na otázku, jaký dopad může mít šíření genů ovlivněných radioaktivitou po celém území Ukrajiny.
„Zde vidíme příklad toho, že okolí Černobylu nemusí být jen černou dírou na mapě Ukrajiny. Ve skutečnosti si příroda s havárií poměrně dobře poradila a zóna se stává centrem divokého života,“ uvedl jeden z výzkumníků Michael Byrne z University of Missouri v Columbii.
Údaje o pohybu dvouletého vlka byly shromážděny v únoru 2015 pomocí GPS obojku. Studii, která vyhodnocuje pohyb těchto divokých zvířat po území Ukrajiny, však vědci zveřejnili až nyní. Vlky sledovali vědci v zamořené oblasti již dříve, dosud vždy se ale drželi v okolí svého domova. Vůbec poprvé se vědcům podařilo prokázat, že zvířata z oblasti Černobylu migrují napříč Ukrajinou.
Celkový dopad černobylské katastrofy na populace místních volně žijících živočichů není vědcům stále zcela jasný. V minulosti některé studie zaznamenaly výrazný nárůst různých mutací u některých živočichů, naproti tomu ale také značnou prosperitu některých druhů. Skutečné důsledky jsou však i po třiceti letech v očích vědců poněkud mlhavé.
Experti chtějí divoká zvířata v Černobylu i nadále sledovat, protože mohou být klíčem k tomu, jakým způsobem může ovlivnit radioaktivní prostředí genový fond a zda se mohou poškozené geny šířit na další území mimo zónu. Například radioaktivitou zasažená prasata, která jsou kontaminována převážně z půdy, dnes pobíhají téměř po celé Evropě, tvrdí vědci (čtěte: Radioaktivní prasata běhají po celé střední Evropě i 30 let po havárii).
