Lesy člověka k obnově nepotřebují. Poradí si i s devastujícím kůrovcem

Lesy, které zamořil devastující kůrovec, se dokážou velice rychle zotavit i přesto, že většina stromů uhyne. Tuto skutečnost prokázali vědci během desetiletého průzkumu několika oblastí na Šumavě. Jedná se o místa, kde s obnovou lesů nepomáhal člověk.

Na takzvaných bezzásahových plochách roste okolo 6500 stromků, které se obnovily přírodní cestou. Výzkum také prokázal, že kůrovec nezničí všechny stromy. Na jednom hektaru v průměru přežije asi osm stromů o průměru kmene větším než 30 centimetrů.

Stromy, které zamoření kůrovcem nepřežijí a popadají, se stávají součástí procesu obnovy. Podle vědců fungují například jako retenční prvek, protože zadržují srážkovou vodu, mění mikroklima a tím pomáhají mladým stromkům rychleji růst.

Vědci zatím nejsou schopni říci, jak dlouho může přirozená obnova trvat, jelikož záleží na podmínkách v dané oblasti. V sušších oblastech mohou mladé stromy vyrůst ročně jen o několik centimetrů, v jiných mohou mít až půlmetrové roční přírůstky. Vědci se domnívají, že po dvaceti letech je les natolik vzrostlý, že může alespoň z části připomínat původní prostředí.

Pracovníci na Šumavě obnovují zejména smrkové porosty, které představují více než 78 procent obnovených stromů. Ve výrazně menší míře pak jde o buk, jeřáb, břízu, javor a jedli. V horizontu desetiletí by však bezzásahové plochy měly tvořit více než padesát procent zasažených území. Dále čtěte: (Dramatická sucha v Británii pomohla odhalit základy vzácných historických památek).