V 19. století se rozmohl masivní lov velryb pomocí harpunových děl. Kytovci na to reagovali nečekaným způsobem
Vorvaně tuponosé začali lidé lovit pro velrybí tuk a tekutinu spermacet, kterou mají uloženou v dutinách v hlavě, před více než dvěma sty lety. Zvláštní tekutina spermacet má bílou barvu a polotekutou konzistenci. Obě látky se používaly při výrobě svíček, mýdel, v kosmetice, lampových olejích či jako maziva.
Díky vysoké poptávce po těchto materiálech se v 19. století lov vorvaňů obrovských rozrostl a jak ukazuje nová studie, chytří vorvani obrovští se nenechali vybíjet bez obrany. Vědci totiž digitalizovali lodní deníky z 19. a 20. století, z nichž vyplynula velice zajímavá data, která naznačují, že vorvani se nepříznivé situaci v dříve nedotčených vodách oceánu dokázali přizpůsobit.
Data z deníků velrybářských lodí naznačují, že vorvani dokázali identifikovat novodobou hrozbu a během několika málo let se jí přizpůsobit. Studie totiž odhalila přímou souvislost s chováním těchto kytovců a výrazném snížení úspěšnosti lovu pomocí harpun. V rámci několika let z digitalizovaných dat vědci zjistili, že úspěšnost zásahu velryb harpunovými děly poklesla o více než polovinu.
Dříve byly jediným nepřítelem vorvaňů kosatky
Po staletí měli vorvani pouze jediného nepřítele, kterým byly dravé kosatky. Během dlouhého období si vorvani vyvinuli určitý druh obrany tím, že pokud se na místě kosatky objevily, zaujali vorvani pozici v kruhu tak, že jejich silné ocasní ploutve mířily směrem ven z kruhu. To jim poskytovalo určitou míru obrany před těmito predátory, nikoliv však před lidmi.
Když tuto taktiku vorvani aplikovali na velrybářská plavidla, stali se pro ně ještě snadnějším terčem, což ale velice rychle pochopili. Své znalosti o nefunkčnosti stávajících obranných taktit a nutnosti aplikace nových si předávali po generacích. Díky tomu se dlouhou dobu dokázali vorvani úspěšně vyhýbat těmto lodím a případným harpunovým útokům tím, že pluli v opačném směru větru. Věděli totiž, že velrybářské lodě jsou na větru závislé a díky tomu mohou zmizet z jejich dosahu.
Největší ozubený tvor
Vorvaň obrovský, tuponosý nebo tupočelý je největší z ozubených velryb a předpokládá se, že jde o vůbec největší ozubené zvíře, jaké kdy na Zemi žilo. Tito mořští savci, kteří mohou dosahovat délky přes 25 metrů jsou velmi společenští a jsou schopni komunikovat na obrovské vzdálenosti. Vorvani obrovští mají zároveň největší mozek ze všech živočichů na planetě. Dnes tento tvor čelí dalším nebezpečím, jako jsou lodní šrouby obrovských zaoceánských lodí nebo změna potravy v souvislosti s globálním oteplováním. Dále čtěte: (Island oznámil, že bude zabíjet velryby. Rybáři jich v následujících letech uloví až dva tisíce).
