Jak si stojí v případném válečném konfliktu ukrajinské letecké síly v porovnání s těmi ruskými
Pokud tedy skutečně vypukne válka, bude v jejím samotném počátku na letectvu opravdu hodně záležet.
S čím létá Ukrajina
Ukrajinské letectvo má podle Air Forces 2022 od Flight Global v provozu pouze 69 stíhaček. To zahrnuje 43 víceúčelových stíhacích bombardérů Mikojan-Guerevič MiG-29 a 26 stíhaček Suchoj Su-27. Všechny stíhačky byly postaveny během studené války a Ukrajina je vlastně podědila v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Jinými slovy, všem ukrajinským stíhačkám je minimálně 31 let a Ukrajina nikdy nenakoupila nové stroje. Problém se zastaralostí stíhaček znamená mimo jiné také to, že již nejdou technologicky upgradovat, a to včetně zbraňových systémů a Ukrajina zřejmě nemá přístup ani k náhradním dílům, protože ty vyrábí Rusko. Z toho plyne, že ani není jasné, kolik z 69 strojů je vůbec v provozuschopném stavu.
Kyjev zřejmě ale modernizoval některé MiGy a Suchoje pomocí upgradů elektroniky včetně nového radaru a navigačního systému, zaměřovacích systémů na přilbě atd., počet modernizovaných letadel je však zjevně nízký. Ukrajina zkrátka zaspala a až v roce 2020 spustila nový plán výdajů na letectvo Vision 2035, který předpokládá nákup nových letadel za 12 miliard dolarů včetně stíhaček pravděpodobně zakoupených od zemí NATO.
Ukrajina má také malou flotilu útočných a úderných letadel. Ta zahrnuje 12 letounů Su-24, původně zamýšlených k provádění nízkoúrovňových úderů na cíle NATO během studené války, a dalších 17 letounů pro blízkou leteckou podporu Su-25, které mají podobný účel jako americký A-10. Armáda také provozuje 34 útočných vrtulníků Mi-24. Opět platí, že všechna tato letadla jsou ještě sovětská a stará.
[:id_1703:]
Čím mohou zaútočit Rusové
Podle stejného zdroje Flight Global má Rusko více než 1 000 stíhaček, stíhacích bombardérů a útočných letadel. Ačkoli mnoho z nich je starých, Moskva aktualizovala významný počet těchto letadel modernější technologií a zbraněmi. Například Rusko má jen 350 letadel typu Su-27 včetně novějších Su-27SM a nejnovější verze Su-35. Ruské Su-27 mají na rozdíl od ukrajinských novější, výkonnější radary vzduch-vzduch, nejnovější avioniku a plně modernizované zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země. Zatímco ruská letecká flotila je roztroušena po celé zemi, lze ji poměrně snadno rychle soustředit v kterémkoli konkrétním místě.
Vzdušná síla se však neomezuje pouze na stíhačky. Rusko rozmístilo raketové systémy země-vzduch dlouhého doletu S-400 poblíž rusko-ukrajinské hranice a Běloruska. S-400 je schopný zasáhnout letadla, drony, řízené střely a dokonce i balistické střely. Jejich dolet umožňuje zaútočit na ukrajinská letadla z ruského území.
Ruské útočné transportní vrtulníky se také shromažďují v regionu a umožnily by ruským vzdušným útočným silám ovládnout a udržet klíčové cíle daleko za ukrajinskými liniemi. A konečně, ruské taktické balistické střely, zejména střela krátkého doletu Iskander-M, by zamířily na ukrajinská velitelská a řídicí centra, zásobovací sklady, seřaďovací stanoviště a hlavně letecké základny. Podle deníku Wall Street Journal by ruské brigády Iskander rozmístěné v Rusku, Bělorusku a okupovaném Krymu mohly během hodiny odpálit až 448 raket a jsou schopny zasáhnout 95 procent ukrajinského území.
Z toho plyne, že letecké síly obou zemí jsou ve značné nerovnováze. Ukrajina by se musela spolehnout na podporu vzdušných sil NATO, které jsou v pohotovosti bránit hranice svých členských států. Pokud by se letectvo NATO zapojilo, pak by na Rusko čekala záplava válečných letadel včetně stíhaček páté generace, jako jsou F-22 a F-35 a bombardéry, které by mohly přiletět ze vzdálených základen v kontinentálních Spojených státech. V takovém případě by Rusko mohlo rychle ztratit vzdušnou převahu nad Ukrajinou a situace by se mohla dramaticky změnit.
Zdroj: Popular Mechanics, Flight Global.
