Hory, které vyrostly za pouhých deset hodin. Vědci řeší podivnou geologickou anomálii

Věda a technika 07. srpna 2022 | 08:17 — Lukáš Bauer
Během geologického průzkumu v oblasti And si vědci všimli zvláštní anomálie. Zjistili totiž, že některé části pohoří nerostly postupně, jak je tomu běžné, ale v jakýchsi skokových fázích. Hory se tak objevily náhle během velice krátkých časových úseků. Vědci nyní tento zvláštní jev zvaný delaminace zkoumají.
Další 1 fotografie v galerii
Některá pohoří se formovala zvláštní procesem / Depositphotos

Kořenové zóny velehor se mohou přehřát a odtrhnout, což by podle geologů mohlo být příčinou zvláštního objevu v Andách. Geologové zde totiž našli stopy po skokovém nárůstu horské masy, který se značně liší od průběhu, jakým se pohoří formují v ostatních částech světa.

Geologové v Andách také zaznamenali rozsáhlá území znaků v podobě vrás, zlomů a náhorních plošin, které se nachází daleko od zlomu zemské kůry a nesouvisí s jejich geologickou aktivitou. Vědci se proto domnívají, že mohly vzniknout díky vzácným procesům v zemských hlubinách, během kterých se zhroutí obrovská masa litosféry do zemského pláště. O svém výzkumu vědci informovali ve studii, kterou zveřejnil odborný časopis Communications Earth & Environment.

Zvláštní propad litosféry

Horotvorné procesy typicky pohání srážka desek zemské kůry. Kromě samotného horstva zároveň vzniká jeho kořen. V případě Himálaje sahá do hloubky více než 80 km. Tento skalní útvar funguje jako závaží. Velehory, převážně tvořené lehkými žulami a žulám příbuznými horninami, se zaboří hlouběji do těžkých hmot zemského pláště.

Některé studie naznačily, že když se kořen velehor zahřeje do jisté teploty, velká část se může katastroficky odrhnout. Celé pohoří se náhle odlehčí, což vyvolá prudký výzdvih. Andy se podle některých studií tímto způsobem za pouhé 4 miliony let zvedly z necelého kilometru na více než čtyřnásobek. A spolu s nimi prudce rostl 550 kilometrů široký pás okolí.

Proces formující hory

Tento proces se označuje jako delaminace litosféry. Indicie o jeho vlivu se zjistily ve více než půltuctu pohoří, včetně Himálaje a Karpat. Pro ověření této hypotézy se tým geologů, vedený výzkumníky z Univerzity v Torontu, pokusil modelovat delaminaci v laboratoři, kde výzkumníci úspěšně imitovali procesy, které v přírodním prostředí probíhají. Zjistili, že změny nadmořské výšky povrchu skutečně odpovídají změnám předpovězeným v laboratorních modelech. Vědcům se tak podařilo vysvětlit tento záhadný fenomén, který se výrazným způsobem podílel na formování vysokých hor. Dále čtěte: (Vody klidného jezera na Novém Zélandu nic nenaznačují. Hluboko pod nimi ale probíhají významné geologické procesy).

Zdroj: Nature

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Nebe nad Evropou ukazuje, co se aktuálně děje v Rusku

Schází vám teplo? Vsaďte na destinaci, která je v...

Místa, která královna Alžběta II. milovala, se stala svědky...

Nejžhavější destinace letošního podzimu. Tajemná a stále...

Češi cestují jak o život. Pozor by si ale měli dát na dvě...

Není otázkou zda, ale kdy. Evropu čeká katastrofa...

Konec pohody v nejoblíbenější destinaci Čechů? Na stole je...

Zavřít reklamu