Vědci identifikovali zcela nečekanou aktivitu uvnitř bakterií. I když už jsou fyziologicky mrtvé, stále mohou vnímat své okolí
Vědcům se podařilo odhalit dosud neznámou aktivitu uvnitř mrtvých bakterií a ukázalo se, že dosavadní znalosti vědců z oblasti spor bakterií musejí být značně přehodnoceny. Nový výzkum totiž ukázal, že i když jsou bakterie mrtvé, mohou za určitých okolností stále reagovat na své prostředí. Konkrétně je řeč o takzvaných sporách, což je bakteriální buňka, která slouží k dlouhodobému přežití za nepříznivých podmínek. Proces tvorby spor se nazývá sporulace a setkat se s ním lze u mnoha druhů bakterií.
Zvláštní mechanismus
Vědci zjistili, že za použití zásoby nabitých částic mohou bakterie aktivně reagovat na drobné změny v hladinách živin, které určují jejich čas k probuzení. Tento objev zpochybňuje naše chápání nejen toho, jak se šíří nemoci, ale také toho, jak by mohl život přežít v extrémních podmínkách zde na Zemi nebo ve vesmíru.
„Tato práce mění způsob, jakým přemýšlíme o sporách, které byly považovány za inertní objekty. Ukazuje se, že buňky v hluboce spícím stavu mají schopnost zpracovávat informace. Spory mohou uvolnit svou uloženou elektrochemickou energii, aby provedly výpočet o svém prostředí, aniž by potřebovaly vyvinout jakoukoliv metabolickou aktivitu,“ uvedl k objevu molekulární biolog a hlavní výzkumník Gürol Süel z Kalifornské univerzity, v San Diegu.
Vědci se také domnívají, že tyto poznatky mohou hrát klíčovou roli při průzkumu vesmíru. Má se totiž za to, že právě setkání s mimomzemským životem může být v podobě nečinných organismů podobným bakteriím. Na cizích planetách tak mohou astronauté narazit na formu života, která je zcela inertní, dokáže přitom ale za určitých podmínek tento stav změnit.
Extrémně odolné organismy
Bakterie jsou obecně velice odolné, ale jednou z jejich klíčových taktik přežití je schopnost uzavřít se do spór, kde mohou zůstat v dehydrovaném, spícím stavu obklopené ochranným povlakem po stovky let. V tomto stavu mohou přežít extrémní horko, tlak, a dokonce i ve vesmírném prostředí. Tento stav ale není jen hluboký spánek, bakterie v tomto stavu jsou v podstatě mrtvé, bez jakéhokoliv metabolismu. Dokáží ale rozpoznat, kdy jsou vhodné podmínky k tomu, aby se opět probudily.
Spory jsou způsob, jakým mohou nemoci, jako je antrax, způsobený bakterií Bacillus anthracis, přežít dlouhá období bez vody nebo živin a následně během chvilky vystavení vhodným podmínkám mohou rehydratovat a restartovat svůj metabolismus, což jim umožní stát se opět infekční. Vědci proto využili matematické modely k tomu, aby zjistili, jak tento mechanismus přesně funguje. Tyto poznatky mohou být nesmírně důležité pro budoucí vývoj účinných léků stejně jako pro mnoho dalších odvětví. Dále čtěte: (Suezský průplav se stal otevřenou bránou pro zákeřné invazivní druhy. Obrovské množství jich proplouvá do Středozemního moře).
Zdroj: Sciencealert
