Německý vědec svým objevem změnil svět medicíny. Zachránil už miliony životů
Wilhelm Conrad Röntgen (1845 - 1923) je strůjcem revoluce v medicíně, protože před 122 lety objevil rentgenové záření. Dosud neznámý typ elektromagnetického záření umožnil vidět to, co v té době bylo pro lékaře neviditelné, tedy lidské kosti v těle bez nutnosti operace.
Röntgenovi se objev podařil náhodou v laboratoři ve Wurzburgu v Německu, když prováděl výzkum, zda katodové paprsky mohou projít sklem. Během experimentu si všiml záře přicházející z blízké chemicky potažené zobrazovací desky. Tento typ záření nazval kvůli jeho neznámé povaze paprsky X.
Rentgenové záření jsou elektromagnetické vlny energie, které působí podobně jako světelné paprsky, ale na vlnových délkách přibližně tisíckrát kratších, než jsou vlnové délky světla.
Röntgen následně provedl řadu experimentů, aby lépe porozuměl jeho novému objevu. Zjistil, že rentgenové záření proniká do lidského těla, ale nikoliv do látek s vyšší hustotou, jako jsou kosti nebo olovo, což umožnilo vytvářet jejich fotografie.
Röntgenův objev byl ve své době považován za medicínský zázrak. Krátce poté se rentgenové přístroje staly nedílnou součástí moderního lékařství v oblasti diagnostiky. Do té doby se lékaři nemohli podívat na stav kostí pacienta jinak, než provést operaci. V roce 1897 byly rentgenové přístroje poprvé použity během balkánské války, aby pomohly najít kulky a zlomené kosti u raněných vojáků.
Vědci si rychle uvědomili výhody rentgenového záření, ale mnohem pomaleji pochopili škodlivé účinky radiace. Zpočátku se totiž věřilo, že rentgenové záření prochází masem tak neškodně jako světlo.
Během několika let se začaly množit případy popálenin a poškození kůže po expozici rentgenových paprskům. V roce 1904 zemřela asistentka Thomase Edisona, která intenzivně pracovala s rentgenovými paprsky, na rakovinu kůže. Její smrt byla pro vědce varováním a také spouštěčem nového výzkumu, který se zabýval vlivem radiace na lidskou tkáň. Ten později prokázal, že při vyšších dávkách může záření měnit lidské buňky a způsobovat různé typy obtíží včetně rakoviny.
Wilhelm Röntgen získal za svou práci mnoho ocenění, včetně první Nobelovy ceny za fyziku v roce 1901. Dnes je rentgenová technologie používána v medicíně, materiálové analýze a zařízeních, jako jsou letištní bezpečnostní skenery.
