Satelitní data měření hladiny oceánu za posledních 25 let ukazují, že vědcům něco zásadního uniklo

Zvyšování hladiny světového oceánu je podle nejnovějšího výzkumu každým rokem rychlejší, což znamená výraznou změnu dlouhodobých predikcí. Vědci ale zároveň upozorňují, že pro přesnější určení dopadů tohoto zjištění je potřeba analyzovat mnohem více dat a do výzkumu začlenit nejrůznější faktory.

Do současnosti se odborníci domnívali, že se hladina světového oceánu zvedá přibližně o 3 milimetry každý rok. Podle nové vědecké studie ale toto číslo není konstantní, a právě v tom je zakopaný pes. Podle nových propočtů by totiž mohly hladiny oceánu do roku 2100 vzrůst až o 60 centimetrů namísto předpokládaných třiceti.

„Na základě dat z našich předchozích výzkumů jsme předpokládali, že hladina moří poroste v budoucnosti stejně jako v posledních 25 letech. Vzhledem k velkým změnám, které dnes vidíme v ledových oblastech, je tento předpoklad téměř vyloučen,“ uvedl jeden z členů vědeckého týmu, Steve Nerem z University of Colorado Boulder. „Podle nás je to spíše konzervativní odhad,“ dodal Nerem.

Závěry nové studie, v rámci které vědci analyzovali satelitní data od roku 1992, se navíc velice shodují s nezávislými klimatickými modely, které vykazovaly předpokládaný nárůst hladiny oceánů do roku 2100 v rozmezí 52 až 98 centimetrů.

Vědci tímto potvrdili nejen správnost klimatických modelů, ale také poskytli vládám po celém světě jasný důkaz v podobě daty podloženého předpokladu zvyšování hladin oceánů, který nevychází z klimatických modelů. Doposud totiž mnoho vlád po celém světě tyto klimatické modely ignorovalo a vědci doufají, že v tomto směru nastane změna.

Stoupání hladin moří a oceánů o 60 centimetrů by totiž způsobilo výrazné potíže pro pobřežní města po celém světě. Zvýšená hladina moří může například umocňovat dopady extrémních přílivů nebo pobřežních bouří. 

Za stále se zrychlujícím tempem růstu hladiny oceánů stojí podle vědců z velké části lidská činnost. Za samotný zrychlující se trend ale může rozpínání oceánu přímo úměrné tomu, jak roste jejich teplota. Zbytek vzestupu je výsledkem rychle tajícího ledu v Grónsku, Antarktidě a horských ledovců.

„V Grónsku a Antarktidě jsou patrné známky výrazné nestability ledových příkrovů, pokud dojde k jejich rychlému úpadku, hladiny oceánů vzrostou mnohem více než o šedesát centimetrů,“ uvedl dále ve zprávě Nerem.

„Potvrzuje se tak to, čeho jsme obávali již dříve - očekávaná ztráta ledu ze západních antarktických a grónských ledových vrstev vede k výraznému zrychlení nárůstu hladiny oceánu.“

Zdá se, že schopnost oceánů absorbovat nadbytečné teplo akumulované na naší planetě klesá. Světový oceán totiž od osmdesátých let minulého století absorboval více než 93 % tepla (čtěte: Oceány mají unikátní schopnost. Bez ní by Země byla dávno neobyvatelná) a Zemi tak udržuje klimaticky stabilní.