Čeští vědci jsou ohledně sucha v klidu. Zjistili totiž, že Evropa na tom byla už mnohem hůř
Výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), jehož výsledky prezentoval jeden z členů vědeckého týmu Martin Hanel, potvrdil dřívější dohady o tom, že nynější sucho není v Evropě z dlouhodobého hlediska ničím nevídaným.
O problémech s nízkým množstvím srážek se v Česku častěji mluví od roku 2015, kdy ČR postihlo extrémní sucho. V rámci delšího časového úseku, na který se vědci zaměřili, se ale nejedná o často zmiňovaný extrém. K výzkumu vědci použili záznamy o šířkách letokruhů stromů z databáze Old World Drought Atlas, které jim prozradí, zda byl suchý nebo deštivý rok.
Tyto záznamy ukázaly, že vlkhé počasí, na které Evropané byli za poslední staletí zvyklí, nebylo v dřívějších dobách žádným standardem. Během tohoto tisíciletí již v Evropě bylo několikrát mnohem větší sucho.
Vědci také zjistili otáčející se trend, kdy na severu Evropy panuje vlhčí klima než na jihu. Česká republika je na pomezí těchto dvou oblastí a nedá se tedy zatím s jistotou říci jak na tom v tomto ohledu budeme. Proč se rozdíly mezi severem a jihem zvětšují, není úplně jasné.
K výraznějším změnám došlo podle Hanela počátkem osmdesátých let. Podle dřívějších výzkumů se na vysoušení krajiny u nás také podepsalo budování velkých lánů společně s nešetrným hospodařením. Další souvislost Hanel vidí také v atmosférické cirkulaci, která má ale vliv na to, kde odpařená voda zkondenzuje a spadne.
S výrazným úbytkem vody v některých světových oblastech také vysychají velká slaná jezera. Svůj podíl na tomto trendu má ale také lidská činnost (čtěte: Vinou člověka z naší planety postupně mizí velká slaná jezera).