Čína chce povolit obchod s rohy nosorožců. Tento krok může znamenat zkázu pro ohrožené druhy
Používání tygřích kostí a rohů nosorožců má staleté kořeny v čínské medicíně, přestože neexistují žádné důkazy o jejich prospěšném vlivu na lidské zdraví. Obrovská čínská poptávka je však lákavým výdělkem pro africké pytláky, kteří pak zvířata ve velkém vybíjejí.
V roce 1993 Čína v zájmu ochrany ohrožených druhů plošně zakázala distribuci těchto částí zvířecích těl, čímž se připojila k dalším státům, které tuto celosvětovou snahu podporují. V současné době totiž na planetě žije už jen 3 900 tygrů a přibližně 30 tisíc nosorožců.
„Je to zdrcující rozhodnutí. Nemohu dostatečně zdůraznit potenciální dopady,“ uvedla k plánovanému zrušení čínského zákazu Leigh Henryová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Čínská vláda však uvedla, že obchod bude omezen jen na části zvířat, která budou chována v zajetí a budou s nimi moci nakládat jen certifikovaní lékaři. Podle WWF poskytne zrušení dlouholetého zákazu ochranná křídla pytlákům a pašerákům v podobě legálního trhu.
Rohy nosorožců používají tradiční čínští léčitelé při celé řadě zdravotních problémů včetně horečky, otrav z jídla nebo dny. Tygří kosti se často zpracují do takzvaného kostního vína či lepidla a jsou považovány za prostředek podporující celkovou kondici organismu či mužnost.
Pokud Čína tento dlouho trvající zákaz uvolní, zásadním způsobem tím změní své vnímání ve světě. Čína totiž v posledních letech nosila titul nastupující velmoci, která zásadním způsobem pozitivně ovlivňuje okolní státy v oblasti ochrany přírody. Dále čtěte: (Vrána je velice chytrý tvor. Vědci byli překvapeni, jak důmyslné nástroje dokáže vyrobit).