Vědci získali nové poznatky o pradávné krajině Marsu. Planetu protínaly obrovské veletoky
Mezinárodní vědecký tým objevil nové poznatky o velkých řekách, které byly před miliardami let součástí vodního systému na planetě Mars. Tento nový objev může vědcům poskytnou další kousek skládanky při hledání stop pradávného života na rudé planetě.
Skupina vědců analyzovala snímky s vysokým rozlišením, jenž byly pořízeny kamerou HiRISE, kterou je vybavena průzkumná sonda Mars Reconnaissance Orbiter americké vesmírné agentury NASA. Díky tomu byli vědci schopni porovnat sedimenty v okolí koryt vyschlých marsovských řek se sedimenty, které jsou na Zemi, a našli nápadnou podobnost.
V rámci analýzy vědci transformovali fotografie z kráteru Hellas Basin do 3D topografických map a objevili přibližně 200 metrů vysoký sediment o celkové šířce asi 1,5 kilometru. Podle vědců bylo k vytvoření takto silného sedimentu potřeba prostředí, které bylo schopné na povrchu Marsu udržet obrovské množství tekuté vody.
Tato analýza by mohla výrazným způsobem podpořit budoucí výzkumy pradávného života na Marsu, po kterém vědci pátrají již řadu let. Vědci totiž poskytují poměrně jasný obraz toho, kolik vody se na rudé planetě mohlo před miliardami let nacházet. Vědci ve studii uvedli, že vytvoření těchto sedimentů nebylo jednorázovou událostí, ale byly tvořeny říčním systémem, který na rudé planetě musel existovat nejméně stovky tisíc let.
Nový objev se vědcům podařilo získat díky technologii, která obíhá kolem rudé planety ve vzdálenosti milionů kilometrů od Země. Kamera na palubě NASA Mars Orbiter je schopna fotografovat marťanskou krajinu v rozlišení 25 centimetrů na pixel ze vzdálenosti 400 km, což vědcům poskytuje dostatečně detailní snímky jejího povrchu. Dále čtěte: Na Mars poletí nový robot Perseverance. Bude poháněn jadernou energií.