Vědcům se podařilo objevit anomálie v DNA. Výzkum může být klíčem k léčbě vážných onemocnění

Věda a technika 10. července 2020 | 11:23 — Lukáš Bauer
Vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo nahlédnout do DNA způsobem, který moderní věda nezná. Jejich nová metodologie totiž umožňuje vyhledat poškozená místa DNA, která byla již opravena funkční molekulou. Tyto pomyslné jizvy zůstávají například v buňkách pacientů trpících neurodegenerativním onemocněním.
Další 1 fotografie v galerii
Poškozená DNA v sobě zanechává jizvy / Pixabay

Českým vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo popsat metodu, kterou lze sledovat místa v DNA, kde byla poškozená molekula opravena. Tyto takzvané chromatinové jizvy jsou typické například pro buňky pacientů trpících některým z neurodegenerativních onemocnění.

Molekuly lidské DNA jsou ovlivňovány širokou škálou chemických látek nebo fyzikálních vlivů. Nejčastějším poškozením DNA je podle vědců takzvaný jednovláknový zlom, jenž je poškozením jednoho z dvou vláken dvoušrobovice. Díky tomuto poškození pak mohou pacienti trpět nejrůznějšími chorobami, které mohou vzniknout s vyšším výskytem vzácných genetických poruch.

Vědci nevědí, jestli jsou jizvy špatné

Vědcům z Akademie věd se nyní podařilo popsat molekulární poruchu u pacientů s poškozenou funkcí důležitého enzymu ARH3, kteří trpí neurodegenerativním onemocněním. Vědci také zjistili, že poškození DNA mohou napravit, ale i tak to může mít pro pacienta důsledky, které se mohou projevit později.

Podle vědců mohou nově objevené chromatinové jizvy bránit dalším regulacím genů, což může mít za následek právě vznik neurodegenerativních onemocnění. Vědci nedokáží zjistit, zda jsou jizvy špatné nebo dobré, jisté však je, že mohou způsobovat určité problémy.

Metoda může pomoci moderní medicíně

Nový koncept chtějí vědci využít ke sledování hromadění zlomů DNA během stárnutí i při odumírání neuronů při běžnějších onemocněních – například Parkinsonově, Alzheimerově či Huntingtonově chorobě. Chtějí také porozumět patologii vybraných neurodegenerativních onemocnění, identifikovat nové způsoby buněčné odpovědi na jednovláknové zlomy DNA a využít naše poznatky také terapeuticky. Dále čtěte: (Tropický strom může být klíčem k léčbě závažných onemocnění. Jeho mocné účinky nedají vědcům spát).

Témata: nemoc, buňka, DNA, poškození
Další články
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Hokkaidó: Japonský ráj prašanu pro freeride snowboardisty i lyžaře

Předprodej oblíbených WALK & BIKE sezónek právě začal....

Hledáte místo, kde je krásně po celý rok? Mallorca nabízí...

Leden ve Špindlu: Ideální sněhové podmínky, lyžování bez...

Kde se natáčely slavné vánoční filmy a pohádky?...

Skiareál Špindlerův Mlýn odstartoval zimní sezónu...

Užijte si vzácný čas s rodinou na dovolené snů: Bílé...

Zavřít reklamu