Největší živý organismus na Zemi pomalu umírá. Vědci bojují o jeho záchranu

Věda a technika 22. září 2020 | 08:08 — Lukáš Bauer
Na naší planetě je mnoho zvláštností a jednou z nich je také největší, nejtěžší a také nejstarší žijící organismus na naší planetě. Tento několikanásobný „rekordman“ s názvem Pando nyní postupně umírá. Hlavním důvodem je přemnožení divoké zvěře, která konzumuje ve velkém nezralé rostliny a způsobuje nevyváženost celého rostlinného systému.
Další 1 fotografie v galerii
Pando je největším a nejstarším organismem na planetě / U.S. Forest service

Pando je kolonie topolu osikového, která se rozprostírá na ploše 43 hektarů na jihozápadě amerického státu Utah. Kvůli obrovskému přemnožení jelena je tento unikátní ekosystém ve vážném ohrožení.

Pro příležitostného pozorovatele vypadá Pando jako obyčejný les. Každý strom však sdílí společný kořenový systém a je geneticky identickým klonem svých okolních stromů. Takto prakticky jedna rostlina tvoří celý rozsáhlý lesní komplex.

Ačkoli Pando je často nazýván nejstarším živým organismem na Zemi, datovací techniky v rámci kolonie nelze příliš dobře aplikovat, a jsou proto velmi nepřesné. Přesto se odhaduje, že stáří kolonie je až 80 tisíc let. Nový výzkum ale ukazuje, že majestátní superorganismus má velké problémy a velice rychle stárne. Podle odborníků lze potíže lesa přirovnat k lidské populaci.

Organismus zabíjejí jeleni

Hlavní příčinou je přemnožení jelena, který konzumuje všechny mladé výhonky a noví jedinci nemají šanci dospět. Les tedy tvoří pouze staré a vzrostlé stromy. Absence menších vzrůstajících stromů je na první pohled patrná. Téměř všechny stromy topolu jsou ve věku mezi 110 a 130 lety. Země pod nimi je pokryta uhynulými stromy, ale žádné nové nerostou, aby ubývající populaci nahradily.

V oblasti chybějí vlci

Bez vlků, kteří by se v oblasti pohybovali, populace jelenů nejen extrémně roste, ale navíc se tato zvířata podvědomě ničeho nebojí, takže často zůstávají na jednom místě a bezstarostně konzumují všechny mladé výhonky.

Jako možné řešení vidí Rogers spolu s dalšími členy organizace Western Aspen Alliance dohodu s místními rančery. Ti přes les v jednom krátkém období ženou svůj dobytek. Pokud by se podařilo jednotlivé průchody rozprostřít do delšího období a jeleni by byli déle plašeni, existuje šance na zlepšení.

Dalším řešením je také najímání profesionálů, kteří by zvířata odstřelovali. Pomohla by možná i výstavba ohrad v určitých oblastech s větším počtem nových klíčků. Zda se tento unikátní organismus podaří zachránit, je zatím podle odborníků velmi nejisté. Dále čtěte: (Ničení Amazonského pralesa pokračuje. Nelegální těžba je stále na vysoké úrovni).

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Majitele kryptoměn v Česku tvoří ze dvou třetin mileniálové a generace Z

Co můžete očekávat, když přivedete dítě do domácnosti se...

Jak správně prát tenisky v pračce, aby se nezničily ani boty...

Jedlá soda je dostupný a účinný pomocník v péči o psa či...

Jak jednoduše vyrobit trendy paletový nábytek na zahradu i do...

Nový trend vtrhl do českých měst, střešní včelaření je...

Vánočním věncům letos nebude vévodit jehličí, ale...

Zavřít reklamu