Bioložka objevila dosud neznámou DNA přímo u svého domu. Živá struktura dokáže přijímat cizí geny a sama se množí
Biologové v přírodě běžně odebírají vzorky půdy nebo bahna a zkoumají organismy, které jsou v získaných vzorcích přítomny. Některé výzkumy se také zaměřují na izolaci zbytkových DNA obsažených v půdě, které v ní zanechaly různé organismy. Stejným způsobem nyní mikrobioložka Jill Banfieldová z Kalifornské univerzity objevila záhadnou DNA úzce spojenou s mikrobiálními tvory.
Svůj nový objev velice zvláštní formy života, který se jí podařilo izolovat přímo na dvoře jejího domu, nyní popsala ve studii, kterou publikoval odborný časopis Preprinty bioRxiv.
Neznámá forma života
Objev neznámé formy života by se dal spíše očekávat v nějakých odlehlých končinách naší planety než na dvoře domu, kde bydlí mikrobioložka. To je také důvodem, proč byli vědci v první chvíli nálezem velice překvapeni. Původně se totiž vědkyně spolu s kolegy snažila pouze odebrat vzorky bláta, v nichž hledali DNA virů, které napadají anairobní bakterie archea. Tyto bakterie jsou známé tím, že patří k velice starým kmenům, které nepotřebují k životu kyslík.
Místo virové DNA však vědci v jednom ze vzorků objevili neobvykle velkou strukturu DNA, kterou tvořil přibližně jeden milion párů bází. Tato struktura navíc vykazuje vlastnosti, které naznačují, že se dokáže nejen svépomocí rozmnožovat, ale také adaptovat cizí geny. Zajímavé je také to, že více než padesát procent objevených genů je pro vědu zcela nových a původce této DNA tak zůstává velkou záhadou.
Zvláštní druh DNA
Vědci se na základě výzkumu domnívají, že se s největší pravděpodobností jedná o takzvané mimochromozomové elementy (ECE), což jsou poměrně velké molekuly z genetického materiálu. Tyto molekuly se však nacházejí mimo chromozomy, tedy tělíska s většinou DNA každého organismu. Tyto mimochromozomové elementy, jako jsou například plazmidy, se totiž dokáží svépomocí replikovat, stejně jako nově objevená struktura.
Zarážející na novém objevu je však to, že struktura objevená na dvorku je mnohem větší než jiné mimochromozomové elementy. Dosahuje totiž až třetinové velikosti bakterie archea, což je na strukturu tvořenou DNA velice neobvyklé. Některé geny záhadné struktury připomínají geny bakterie rodu Methanoperedens, která se živí rozkládáním metanu. Je proto možné, že struktura s tímto mikrobem souvisí. Z čeho přesně však tato DNA pochází, pravděpodobně navždy zůstane záhadou. Dále čtěte: (Ve Francii řeší záhadné onemocnění vědkyně, která pracovala na výzkumu proteinů způsobujících smrtelné choroby).
Zdroj info: Biorxiv.org.
