Do sluneční soustavy přicestovala dvě velice zvláštní tělesa, která nepocházejí ze sluneční soustavy
Astronomové zahlédli v pásu asteroidů mezi Jupiterem a Marsem dvě velice zvláštní tělesa, o kterých se domnívají, že přicestovala z velké dálky. Klíčem k jejich objevení byla především jejich barva, která je na rozdíl od ostatních těles v tomto pásu jasně rudá. Podle vědců z vesmírné agentury JAXA jsou tato tělesa asi nejvíce podobná těm, která se nacházejí v blízkosti Neptunu.
Vědci z JAXA na počátku svého pozorování hledali v pásu asteroidů tělesa větší než 100 kilometrů. Ta podle vědců mohou nést důležitá svědectví o turbulentních dobách při samotném zrodu Slunce. Předpokládá se totiž, že tyto větší asteroidy jsou přeživšími zbytky dávných zárodků planet.
Odrážejí červené spektrum
Během pozorování si však astronomové všimli dvojice neobvyklých velkých těles, která pojmenovali 203 Pompeja a 26 Justitia. Při bližším průzkumu spektrometrem bylo zjištěno, že tělesa jsou neobvykle dobře vidět v červeném spektru, což jednoduše řečeno znamená, že odrážejí mnohem více červeného světla než okolní asteroidy. Jedná se tak bezpochyby o nejčervenější objekty v pásu asteroidů.
Tyto dva asteroidy svými vlastnostmi nejvíce připomínají tělesa, která se nacházejí daleko za oběžnou dráhou nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy - Neptun. Podle vědců je tedy teoreticky možné, že se tyto dva asteroidy zformovaly právě v této odlehlé části sluneční soustavy a nějakým dosud neznámým způsobem se dostaly do středu našeho hvězdného systému. Vědci se však domnívají, že se přesun těchto dvou těles do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem muselo odehrát před miliardami let, krátce po samém vzniku sluneční soustavy.
Bouřlivé počátky sluneční soustavy
Na samém počátku vzniku sluneční soustavy se formovaly planety a byla to opravdu velice turbulentní doba. Velké množství zbylého materiálu ze zaniklých planet a menších těles se nyní nachází na samém okraji soustavy v takzvaném Kuiperově pásu asteroidů. Pokud se prokáže, že tato tělesa pocházejí právě z této oblasti, bude se jednat o zcela nový poznatek z historie naší soustavy, který bude důkazem toho, že formování planetárních systémů s sebou přináší opravdu velice chaotické prostředí. Tyto poznatky pak vědci mohou využít také pro lepší poznání podmínek, za kterých na Zemi vznikl život. Dále čtěte: (Vědci pozorovali podivný prachový prstenec kolem planety. Až později zjistili, o co se jedná).
Zdroj: The Astrophysical Journal Letters.
