K překonání rostoucích teplot a obřích veder může lidem pomoci prastará technika. Využívali ji už Egypťané
Ke chlazení budov se dnes zejména ve velkoměstech používají převážně klimatizace, jejichž provoz je ale velice drahý a navíc neekologický, čímž přispívají k produkci emisí oxidu uhličitého. Vědci proto hledají nové metody, s jejichž pomocí by lidé mohli neúprosná vedra přečkat v pohodlí svých domovů. Jednou z takových technologií je systém takzvaných lapačů větru, který využívaly už dávné kultury.
Lidstvo se tak ve snaze omezit produkci skleníkových plynů může začít vracet k technologiím, které se používaly již před tisíci lety. Takzvané lapače větru jsou velice pozoruhodné stavby, které mají běžně čtvercový nebo kruhový půdorys. Tento typ staveb vymysleli pravděpodobně v dávném Egyptě, odkud se rošířil do celého starověkého světa.
Irán jako inspirace pro západní svět
Nejvíce těchto lapačů se dnes nachází v iránském Jazdu, kde je tento typ stavby prakticky nepostradatelný. Přestože jich většina nefunguje, stavby lákají do oblasti spoustu nadšenců a architektů, kteří se díky nim inspirují při stavbě moderních budov. Energeticky nezávislý zdroj chlazení totiž skvěle zapadá do koncepce takzvaných zelených budov.
Větrný lapač má totiž jednu obrovskou výhodu - ke svému provozu využívá pouze sílu živlu a nepotřebuje žádnou elektrickou energii. Jedná se tedy o velice dobrou technologii, která by mohla pomoci udržovat budovy v horkých oblastech chladné, a to bez využití klimatizace, jejíž provoz dnes celosvětově spotřebovává přibližně pětinu eletrické energie.
Ryze přírodní síly
Celý systém pohání dvě hlavní síly, kterými je přicházející vítr a také změna tlaku vzduchu, který se mění v závislosti na okolní teplotě. Ve chvíli, kdy lapač vítr zachytí, proudí celou budovou a teplý vzduch zevnitř odchází další věží nebo větracím otvorem. Celý systém je tedy velice jednoduchý a také účinný, veškeré nečistoty ve vzduchu jsou přitom zachyceny v dolní části věže, takže do budovy už neproudí.
Něteré západní země už podobné systémy využívají a je pravděpodobné, že lapače větru mohou v budoucích desetiletích zažít renesanci. Například ve Velké Británii bylo koncem 20. století nainstalováno nejméně 7 tisíc systémů založených na lapání větru. Využívají je bytové domy, nemocnice, nebo supermarkety. Dále čtěte: (Poškození způsobené záplavami odhalilo nacistické artefakty ve zdech jednoho z domů v Německu).