Na světě existovala mnohem větší jezera než Kaspické moře. Vyschla po konci doby ledové

Věda a technika 20. srpna 2021 | 07:05 — Lukáš Bauer
Nejrozlehlejším jezerem světa je dnes Kaspické moře. Přestože jde o relikt zaniklého oceánu, na Zemi existovaly mnohem větší vnitrozemské vodní plochy. Jedním z takových jezer bylo například Agassizovo jezero, které bylo téměř pětkrát větší než Kaspické moře.
Další 1 fotografie v galerii
Kaspické moře je dnes největším jezerem světa / Depositphotos

Vědci našli nové důkazy o tom, jak kdysi kolosální záplava zvrátila průběh globálního oteplování. Vše začalo u obřího jezera, které existovalo před dávnými časy. Tato obří vodní plocha se jmenovala Agassizovo jezero a s rozlohou přes 1,5 milionu čtverečních kilometrů byla téměř pětkrát větší než Kaspické moře, které je dnes největším jezerem na světě.

Toto gigantické jezero vzniklo před koncem poslední doby ledové na samém okraji severoamerického ledového štítu. Většina z jeho vody se později vlila do oceánu. V Kanadě jsou dodnes patrné obrovské kanály, kterými voda odtékala do moře. Právě na tyto kanály se zaměřil mezinárodní geologický tým.

V nové studii, kterou publikoval vědecký časopis Geophysical Research Letters, vědci vypočítali, jaký objem vody se z Agassizova jezera uvolnil, jakým tempem se vlil do oceánu a především jaké to mělo dopady na globální klimatickou situaci.

Doba ledová byla téměř u konce

Před přibližně 16 000 lety to již vypadalo, že se časy extrémního chladu doby ledové po tisíciletích chýlí ke konci. Kontinentální ledovce odtávaly, ale voda, která se z nich uvolňovala, nemohla na území dnešní Kanady odtékat do moře v důsledku mohutné překážky v podobě tři kilometry vysokého ledového příkrovu. Díky tomu se pod ním voda hromadila a vytvářela obří Agassizovo jezero.

Poté, co ledovcový štít ustoupil vodě z cesty, jezero se v podobě mohutných záplav vlilo do Severního ledového oceánu. Vědci se proto rozhodli blíže zmapovat, jak tato událost, která ovlivnila celosvětové klima, ve skutečnosti probíhala. Vědci svou pozornost obrátili na geologické záznamy události, která vytvarovala více než 100 údolí, kterými vodní proud protékal.

Obrovské množství tekoucí vody

Výpočty a počítačové modelování založené na geologických datech ukázaly, že vyprazdňování Agassizova jezera probíhalo šest až devět měsíců. Během této doby voda odtékala řekou, která byla, co se průtoku vody týče, přinejmenším 10krát větší než Amazonka. 

Podle dat počítačových modelů vylití Agassizova jezera způsobilo, že se mrazy náhle vrátily ve své plné síle. Na severní polokouli se v průběhu několika dekád ochladilo o 4 až 10 °C. Z Agassizova jezera se podle nové studie do oceánu vlilo více než 21 tisíc km krychlových sladké vody. Podle kanadských geologů je to dostatečně velká masa na to, aby ovlivnila oceánské proudění a ovlivnila celosvětové klima. Dále čtěte: (Vědci odhalili slabá místa na Zemi, která se snadno mohou stát spouští celosvětové krize).

Zdroj: Geophysical research.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

I takhle může vypadat dovolená. Zážitek, na který do konce života nezapomenete

Pozor na změny platné od příštího týdne. Cestovatelům se...

Ohřejte se u moře. Tipy, kam vyrazit za teplem během...

Světový unikát, který vám vyrazí dech. Co všechno byste...

Změny, které by vám neměly ujít. Covidový semafor se opět...

Barevný podzim vybízí k cestování. Navštivte kouzelná...

Víte, co aktuálně platí? Změny v cestování od dnešního...

Zavřít reklamu