V geologických vrstvách Země něco chybí. Kam zmizela miliarda let je stále záhadou
Jednotlivé geologické vrstvy naší planety slouží jako historické záznamy dějin Země. Vědci díky nim mohli rozklíčovat jednotlivé významené události, které zásadním způsobem ovlivnily jak vývoj samotné planety, tak život na jejím povrchu. Již dlouhou dobu se však ví, že některé geologické záznamy zcela chybí.
Skupina amerických geologů zveřejnila svou novou studii, ve které se zabývají právě nekompletními geologickými záznamy, a to v odborném časopise Geology. Vědci nyní v nové studii zjistili, že ve skutečnosti jich schází mnohem více, než se původně domnívali. Až třetina dějin naší planety tak zůstane naždy neodhalena.
Více než miliarda let prostě chybí
Vědci nazývají chybějící geologické záznamy takzvanou velkou diskordancí. Podle autorů studie je nekompletnost záznamů z historie naší planety patrná na mnoha místech, jako je například kaňon, kterým protéká americká řeka Colorado.
„Ve spodní části kaňonu lze jasně vidět dohromady stlačené horniny. Jejich vrstvy jsou vertikálně. Pak jsou najednou jakoby useknuté a nasedají na ně krásné horizontální vrstvy,“ uvedla Barra Peaková z Coloradské univerzity v Bouldri.
Například v tomto místě je rozdíl mezi jednotlivými obdobími, ze kterých horniny pocházejí, obrovský. Jeden ze skalních podkladů vznikl před 1,7 miliardami lety, hned na něm sedí horniny, které vznikly teprve před 500 miliony lety. Podle výpočtů geologů tedy jen v kaňonu řeky Colorado chybí geologické vrstvy za 1,2 miliardy let. V některých jiných místech planety však tento rozdíl dosahuje až 1,5 miliardy let.
Ledovce a lámání kontinentů
Peaková se s kolegy rozhodla využít výzkumnou metodu zvanou termochronologie, která zkoumá historii teplotních změn v hornině. Když se horninové vrstvy ocitnou pohřbeny ve velké hloubce, stoupající teplota poznamená chemické složení minerálů, z nichž se hornina skládá. Výzkumníci tímto způsobem zkoumali vzorky odebrané z nejrůznějších prastarých vrstev Velkého kaňonu. A zjistili, že jeho historie je mnohem komplikovanější, než dosud předpokládali.
Vědci se dříve domnívali, že absence hornin mohla být způsobena obrovskou horotvornou činností, která zapříčinila jejich rozpad. Nová studie však naznačuje, že k tak obrovskému rozpadu hornin aby se smazala tak dlouhá doba uložená v geologických vrstvách, dojít nemohlo. Část geologů se také domnívala, že svou roli mohly sehrát masivní ledovce, které naši planetu pokrývaly. Nyní se vědci přiklánějí spíše k hypotéze, že za zmizením hornin mohlo být lámání kontinentálních desek. Zda je však hypotéza pravdivá, s jistotou stále nikdo nedokáže říci. Dále čtěte: (Před desítkami miliony let došlo k události, která navždy oddělila Severní ledový oceán od Atlantiku).
Zdroj: Geology.
