První hvězdy byly uplně jiné než dnes. Jejich části možná ukrývá prastará galaxie
Mladý vesmír byl velice hustý a žhavý oproti tomu, jaký je dnes. Když se v tomto divokém místě začaly rodit první hvězdy, uplynulo od velkého třesku přibližně 200 milionů let. Tyto první hvězdy byly však od těch dnešních velmi odlišné, a to jak svým složením, tak velikostí.
Vědcům se nyní podařilo identifikovat vzdálenou hvězdu, která svým složením nápadně připomíná právě tyto první hvězdy. Vědci se domnívají, že vznikla krátce po zániku vůbec prvních hvězd ve vesmíru. Dosud věci neměli možnost tyto hvězdy nikde pozorovat, první z nich možná až nyní objevili v prastaré trpasličí galaxii s názvem Sochař.
Vědci svůj výzkum detailně popsali ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis The Astrophysical Journal Letters. Pokud jsou jejich předpoklady správné, jedná se o první těleso ve vesmíru, které vzniklo z trosek prvních hvězd. Tyto hvězdy se totiž vyznačovaly vůbec nejnižším podílem kovů, který v té době nebyl ve vesmíru hojně přítomen. Podle vědců má toto zdánlivě triviální zjištění dalekosáhlé důsledky sahající těsně k velkému třesku, jak jen lidstvo dokáže dohlédnout.
První hvězdy
Krátce po velkém třesku neexistovaly žádné hvězdy. Vesmír tvořil extrémně hustý a žhavý plynný vodík a helium. Vesmír byl z cela neprůhledný, protože jakékoli světlo bylo prakticky okamžitě po vyzáření pohlceno jinou hmotou. Mluví se o takzvaném kosmickém věku temna.
Během dalších milionů let začaly postupně vznikat první hmotnější objekty, které se formovaly do galaxií. Tyto objekty byly obrovské a velmi hmotné. Vědci uvádějí, že první hvězdy mohly být až 30násobně hmotnější než naše Slunce, avšak měly výrazně kratší životnost.
Na kovy bohaté mlhoviny
Objevení těchto prvních hvězd, označovaných také jako hvězdná populace III, zůstává pro astronomy stále jednou z největších výzev. Tyto první hvězdy měly totiž velmi důležitou roli v následném vývoji celého vesmíru. Sloužily totiž jako fúzní jaderné reaktory, které kromě přeměny vodíku na helium produkovaly také obrovské množství uhlíku a železa.
Trosky těchto těles, ze kterých vznikly uhlíkem a železem obohacené mlhoviny, se staly rodištěm druhé generace hvězd. Jak cyklus vzniku a zániku pokračoval, nově vznikající hvězdy obsahovaly stále více kovů a jiných těžkých prvků.
Trosky pro novou generaci
Kosmický domov hvězdy AS0039 je sám o sobě pozoruhodný neobvykle nízkým obsahem uhlíku, což naznačuje, že jde o mimořádně starobylou galaxii. Díky počítačovým simulacím vědci zjistili, že hvězda pravděpodobně vznikla z konce existence hvězdy přibližně 21krát hmotnější než Slunce, jež neobsahovala žádné kovy. Dále čtěte: (Vědci konečně zjistili, odkud pochází záhadný signál, který byl zachycen koncem loňského roku radioteleskopem).
Zdroj: Astrophysical Journal Letters.
