Slovenský paleontolog objevil velice vzácnou fosilii ještěra. Dochovaly se dokonce i jeho orgány
Slovenský paleontolog spolu se svým týmem popsal fosilii dokonale zachovalého ještěra, který byl v neporušeném stavu uchován po 110 milionů let v kusu jantaru. Drobný ještěr byl zachován dokonce i s vnitřními orgány, což paleontologům poskytlo jedinečnou šanci k detailnímu poznání druhu. Svůj nový objev vědci popsali ve studii, která byla zveřejněna v odborném časopise Scientific Reports.
Fosilie uchované v jantaru jsou paleontology velice ceněny, protože bývají dobře zachovalé. Pryskyřice totiž představuje unikátní médium, ve kterém mohou být po miliony let uchovány většinou drobné části rostlin, hmyzu nebo dalších drobných organismů. Jedním z nejbohatších nalezišť jantaru je Myanmar, kde bylo objeveno již velké množství nejrůznějších fosilií.
Početná skupina plazů
V rámci nové studie vědecký tým popisuje fosilii drobného ještěra, který žil v období střední křídy. Tvor patřil do nejvyššího řádu plazů, takzvaných šupinatých (Squamata), kteří tvoří mimořádně evolučně úspěšnou a početnou skupinu plazů. V současné době již na Zemi žije přes šest tisíc druhů.
Tito plazi se vyvinuli již v triasu, tedy před více než 200 miliony let, jejich fosilní záznam z tohoto období je však poměrně chabý. Na druhé straně, z pozdějších geologických period, zejména z křídy, v posledních desetiletích utěšeně přibývají zkameněliny dávných ještěrů. Některé z nich se díky barmskému jantaru dochovaly v perfektním stavu, což vědcům umožňuje rekonstruovat jejich vzhled, způsob života a příbuzenské vztahy v bezprecedentních detailech.
Jantarová ložiska v Myanmaru tak nabízejí unikátní náhled do dob, kdy Zemi vládli dinosauři. Nejnovějším objevem z této lokality je fosilie malého ještěra, kterou popsal mezinárodní tým vědců v čele se Slovákem Andrejem Čerňanským.
Jeho příbuzní žijí dodnes
Vědci zjistili, že objevený ještěr Retinosaurus patřil do širší skupiny scinků. Dnešním nejbližším příbuzným tohoto tvora jsou pravděpodobně plazi rodu Xantusia. Jedná se o malé ještěry s noční aktivitou, které v současnosti obývají pouze Severní a Střední Ameriku. Je proto pozoruhodné, že jejich dávný příbuzný pochází z Myanmaru. Objev tak podporuje hypotézu, podle které tato skupina vznikla zcela jinde. Předkové xantuziovitých se pravděpodobně vyskytovali na jižních světadílech, které vznikly po rozpadu prakontinentu Gondwana. Dále čtěte: (Tento dávno vyhynulý predátor o velikosti pětikoruny měl vskutku velmi pozoruhodný systém vidění).
Zdroj: Scientifi Reports.
