Hlubiny oceánu ukrývají nespočet záhadných druhů. Až dvě třetiny z nich jsou zcela neznámé
Skupina složená z vědců z několika zemí zkoumala vzorky odebrané z oceánského dna a pátrala přitom po DNA živočichů, kteří v hlubinách žijí zcela odříznutí od dění na povrchu. Díky porovnání DNA zachycené ve vodním sloupci nad mořským dnem zjistili, že se v tomto nehostinném prostředí, nachází obrovské množství života. Většinu z těchto tvorů navíc tvoří zcela neznámé druhy.
Hlubiny oceánů jsou totiž biology zatím z drtivé většiny neprozkoumané. Ale i to málo, co o nich vědí, podle nich naznačuje, že hrají mimořádně důležitou roli pro rovnováhu života i klimatu. Vědci se totiž domnívají, že zajišťují jednak rovnováhu v potravním řetězci, ale také se podílí na zachycení atmosferického uhlíku, který ukládají do sedimentu.
Nová technologie analýzy DNA
Tým výzkumníků vedený biology z Norského výzkumného centra se rozhodl získat lepší obraz o druhovém bohatství hlubinných ekosystémů. Vědci tak analyzovali usazeniny z hlubin všech oceánů, které byly odebrány v rámci několika různých expedicí. K samotnému výzkumu pak využili novou metodu, takzvanou analýzu environmentální DNA nebo eDNA. Tato metoda dokáže rozpoznat fragmenty DNA, které se hromadí v prostředí a pocházejí z fekálií nebo těl živých tvorů.
Vědci celkem prozkoumali téměř 1 700 vzorků, ve kterých našli více než dvě miliardy sekvencí DNA. Porovnáním nových sekvencí eDNA z oceánského dna se vzorky z vodního sloupce dokázali odlišit obyvatele usazenin od organismů, jejichž zbytky padly na dno. Výsledky ukázaly, že společenství na mořském dně jsou bohatší, než komunity obývající vodní sloupec.
Důležitá součást regulace klimatu
„Naše data indikují, že téměř dvě třetiny druhové pestrosti usazenin mořského dna neumíme přiřadit k žádné známé skupině, což odhaluje zásadní mezeru v našem poznání mořské biodiverzity,“ uvedl spoluautor výzkumu Jan Pawlowski.
Vědci také zjistili, že oceánské dno v polárních oblastech je v pohlcování atmosferického uhlíku mnohem důležitější než v jiných oblastech. Složení eDNA planktonických organismů zároveň umožnilo předpovědět sílu tohoto biologického mechanidmu, který váže atmosférický uhlík do těl organismů, aby se po jejich odumření stal součástí sedimentů hlubokých moří, což výrazným způsobem přispívá k regulaci zemského klimatu. Dále čtěte: (Youtuber objevil velice zvláštního pavouka. Nakonec se ukázalo, že se jedná o neznámý druh tarantule).
Zdroj: Science, Sciencealert.
