Hitlerova železobetonová pevnost odolala i masivnímu bombardování. Byla postrachem spojenců
Na konci druhé světové války v roce 1945 sovětská Rudá armáda zahájila svůj postup směrem na Berlín. Po smrti Adolfa Hitlera panovala v řadách špatně zásobených zbytků nacistické armády nízká morálka a osud Třetí říše byl již zpečetěn. Přesto zde stále existovala místa, která v řadách spojenců budila opravdový strach. Jedním z nich byla protiletadlová věž v berlínské zoo.
Britské letectvo (RAF) od roku 1940 bombardovalo Berlín a Hitler začal hledat účinné obranné řešení. Výsledkem této snahy bylo několik po zuby ozbrojených pevností, které se nacházely v berlínské zoo a v parcích Humboldthain a Friedrichshain. Celkem se podobných staveb ve Třetí říši nacházelo osm — další dvě chránily Hamburk a tři Vídeň.
Všestranné využití
Věže byly vybudovány tak, aby se daly použít jak pro útočné, tak defenzivní vojenské akce v souladu s tím, jak se válečný konflikt bude vyvíjet. Protiletecká věž v berlínské zoo byla postavena v roce 1941 a také díky své unikátní poloze byla jedním z nejobávanějších protileteckých komplexů na světě.
Svou výškou se bunkr z železobetonu vyrovnal 13podlažní budově. Nedobytná stavba byla vybavena nejen mocnými protiletadlovými zbraněmi, ale v jejích útrobách se kromě muničního skladu nacházela také nemocnice s 85 lůžky. Na střeše byla umístěna dvojice spřažených těžkých protiletadlových děl ráže 12,8 cm („Zwölfacht-Zwilling“) a též množství lehkého flaku ráže 3,7 cm, od r. 1944 nahrazovaného ráží 2 cm. Železobetonová věž mohla pojmout až 350 vojáků a 15 000 lidí.
Masivní železobetonová konstrukce
Když do města dorazila Rudá armáda, hlavně z této věže byly namířeny na zem a ničily sovětské tanky. Pro jednotky bylo velice obtížné se k tomuto nedobytnému objektu přiblížit a nacisté dlouhou dobou dokázali Rudou armádu držet v odstupu. I když byl prakticky celý Berlín dobyt, tyto věže zůstávaly stále pod kontrolou Němců, dokud vojákům nedošly zásoby a museli se vzdát.
Krátce po válce byla většina věží srovnána se zemí, ale ani to nebyl snadný úkol. Díky osmimetrovým zdem z železobetonu se věž v berlínské zoo podařilo zničit až na třetí pokus s obrovským množstvím dynamitu. Celkem se na odstřel této jediné věže muselo využít 35 tun trhavin. Některé z těchto monster stojí dodnes a slouží například jako muzeum nebo lezecká stěna. Dále čtěte: (Po zuby vyzbrojený ruský tank zvaný Terminátor. Jeho palebná síla je impozantní).
Zdroj: Timeline, Historyofyesterday.
