Co vše by způsobil dopad velkého asteroidu? Sled událostí, které pro lidstvo představují velké nebezpečí!
Nedávno vytvořená počítačová simulace, zkoumající rizika při více než milionu možných dopadů asteroidů, ukázala velice zajímavé výsledky.
V jednom z extrémních scénářů například skála o rozměrech 200 metrů dopadla rychlostí 20 km/s na Londýn. Jak ukázala simulace, dopad takového asteroidu, by usmrtil více než 8 milionů lidí. Více než dvě třetiny úmrtí by byla způsobena pouze rázovou vlnou a vzdušnými proudy.
Ve zprávě, kterou zveřejnil vědec Clemens Rumpf v jednom odborném časopise stojí, že simulace prokázala minimálně 60 procentní podíl vzdušných proudů a rázových vln na celkovém počtu všech úmrtí. Například vlny Tsunami, které byly dlouhou dobu považovány za nejničivější jev provázející dopad asteroidu, by podle nové studie zavinily pouhých 5% úmrtí.
„Asteroidy takových velikostí sice nejsou každodenní záležitostí, ale o to ničivější mohou být. Rázové vlny, obrovské změny tlaku v atmosféře a žár, mohou způsobit dokonce i asteroidy které explodují již v atmosféře,“ uvedl ve své vědecké zprávě Rumpf z University of Southampon v Anglii.
Předchozí studie tohoto typu obvykle přistupovaly ke každému provázejícímu jevu samostatně. Rumpf s jeho týmem však poprvé shromáždili statistiky škod na lidské populaci, všech provázejících jevů při dopadu současně.
K posouzení vlivu jednotlivých jevů na celkový počet úmrtí, bylo potřeba pracovat s mapou hustoty lidského osídlení a složitými výpočty energií, které se při dopadu asteroidu na Zemi uvolňují.
Ničivá síla z oblohy
Zatímco největší simulovaný dopad asteroidu měl na svědomí neuvěřitelných 117 milionů zabitých lidí, tak více než polovina simulací s velikostí tělesa do 60 metrů a nízkou hustotou obyvatelstva v místě dopadu, nezpůsobila žádné ztráty na lidských životech. Skály o menší šířce dokonce ani nedosáhly zemského povrchu, přesto však jejich exploze v atmosféře může být smrtelná. Rázové vlny a změny tlaku vyvolané explozí, mohou člověku totiž například roztrhat vnitřní orgány.
Ničivé vlny Tsunami se staly dominantními zabijáky v oblasti dopadů poblíž, nebo přímo do vodních ploch, přesto byl jejich vliv v komplexním měřítku poměrně zanedbatelný. Tsunami totiž oproti jiným jevům, poměrně rychle ztrácí svoji energii při průchodu oceánem. Ostatní průvodní jevy, jako je zemětřesení a úlomky skal, způsobily méně než 2% celkových úmrtí.
„Pro představu je však potřeba říci, že smrtelné dopady asteroidu jsou stále velice vzácné,“ uvedl také Rumpf. Většina těles bombardujících Zemi je spálena a rozptýlena již v atmosféře. Větší meteority o velikosti kolem 20 metrů, mohou rozsvítit oblohu a způsobit větší majetkové škody. Příkladem může být těleso, které dopadlo v roce 2013 v Rusku u města Čeljabinsk. Takový dopad se na Zemi objeví v intervalu přibližně jednou za sto let.
Dopad většího asteroidu může však být natolik zkázonosný, že vědci z obav stále skenují oblohu pomocí automatizovaných dalekohledů, které lokalizují potencionální kolize. Specializovaná oddělení se dokonce zabývají vývojem metod k odklonění asteroidu z kolizní dráhy. Jednou z těchto metod je například zásah tělesa nukleárním výbuchem, který ho ve vzduchoprázdnu může vychýlit.
Nový výzkum by v krizové situaci mohl pomoci nalézt nejlepší opatření lidstva proti hrozícímu nebezpečí z vesmíru. „Pokud by se například ukázalo, že hrozící náraz v předpokládané oblasti dopadu způsobí největší zkázu vlivem rázové vlny, tak krizové týmy mohou zavčasu řešit ochranu populace v krytech,“ tvrdí Rumpf.
Taková rozhodnutí však budou v budoucnu vyžadovat více informací o skladbách a strukturách samotných asteroidů, říká Lindley Johnson, který slouží jako planetární obranný důstojník pro NASA ve Washingtonu DC. Tyto vlastnosti totiž také částečně určují potenciální devastaci asteroidu.
Z výzkumu naštěstí vyplývá, že existuje jen velmi málo potencionálních událostí, které by dokázaly způsobit vymření části populace a měly vliv na pozemský život globálního charakteru. Ve skutečnosti je totiž pravděpodobnost dopadu do míst, která jsou populačními centry, velice mizivá.
