Odborníci rozluštili letité tajemství hliněné destičky z období Babylonu!
Vědci zjistili, k čemu sloužila 3700 let stará hliněná destička z babylonského období. Jejich nové zjištění totiž dokazuje, že se ve skutečnosti jedná o nejpřesnější trigonometrický stůl na světě z období starověku, který pravděpodobně sloužil matematikům k výpočtům, na základě kterých stavěli Babyloňané paláce, chrámy a vodovodní systémy.
Nyní je tedy jasné, že Babylonci předstihli s trigonometrií Řeky o více než tisíc let. „Je neuvěřitelné, jak stará je sofistikovaná matematika. Nyní jsme přepsali dějiny, protože po celou dobu se za vynálezce trigonometrie považovali starobylí Řekové,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z vědců.
Starodávná hliněná destička známá pod označením Plimpton 322 byla objevena na počátku dvacátého století v jižním Iráku, archeologem, akademikem, diplomatem a obchodníkem se starožitnostmi Edgarem Banksem, který je také člověkem z jehož příběhů vznikla fiktivní postava Indiana Jonese.
Hliněná destička o velikosti sešitu má na sobě vyryto klínovým písmem 15 řádků čísel v šedesátkové soustavě, která je nejstarší známou poziční číselnou soustavou na světě. Nový výzkum tak rozšířil dosavadní názor odborníků, že destička byla pomůckou učitele pro kontrolu studentských řešení kvadratických problémů.
„Náš výzkum prokázal, že Plimpton 322 popisuje tvary pravoúhlých trojúhelníků pomocí nového typu trigonometrie založeného na poměrech, nikoliv na úhlech a kružnicích. Je to fascinující matematická práce, která ukazuje genialitu starověkého národa,“ stojí ve vědecké práci publikované v odborném časopise Historia Mathematica.
Trigonometrická destička umožňuje použít jeden známý poměr stran pravoúhlého trojúhelníku k určení ostatních dvou neznámých poměrů.
Za otce trigonometrie a nejstaršího trigonometrického stolu v podobě takzvané „tabulky akordů,“ byl dlouho považován řecký astronom Hipparchus, který žil asi 120 let před naším letopočtem. Vědci však nově dokázali, že staří Babyloňané ho v trigonometrii předběhli o celých tisíc let.
Babylonské hliněné destičky jsou doslova studnice vědění, ale doposud byl řádně prozkoumán jen zlomek z celkového množství, které bylo nalezeno.
Babylonské hliněné destičky jsou doslova studnice vědění, ale doposud byl řádně prozkoumán jen zlomek z celkového množství, které bylo nalezeno. Dokonce i dnes se máme co učit od této starobylé, ale velmi sofistikované matematické kultury.
Hliněná destička Plimpton 322 nejspíše pochází ze starověkého sumerského města Larsa, z let 1822 až 1762 před naším letopočtem. Nyní je vystavena v knihovně vzácných knih a rukopisů na Columbijské univerzitě v New Yorku.
