Hmyz pomalu mizí z naší planety a s ním i včely. Vědci přichází s velice zvláštním řešením
Naše malé pracanty ničí hlavně používání pesticidů, dále pak vlny včelího moru a varroáza. Situace už začíná být opravdu kritická, podle posledních odhadů klesla jejich populace v celosvětovém měřítku z 6 trilionů na polovinu. Ministr zemědělství Velké Británie lord Rooker dokonce prohlásil, že pokud nenastane zásadní obrat a úhyn se nepodaří zastavit, všechny včely do deseti let vyhynou.
Důsledek je jasný, jelikož včely opylují většinu zemědělských i volně rostoucích plodin. Úroda obilovin a ovoce by klesla u některých druhů o polovinu, a například hrušně nebo mandloně bez opylení skoro neplodí. Momentálně se bavíme pouze o domestikované včele medonosné, divoká lesní včelstva a většina druhů čmeláků v Evropě vymřela.
Technologie jako záchrana
Jedním z řešení, které na sebe v poslední době strhává pozornost, je šlechtění rostlin, které se opylují samosprašně. Další cestou je vývoj zařízení, která zvládnou opylovat rostliny mechanicky. První vlaštovkou byl v roce 2013 výzkum na Harvardské univerzitě pod názvem RoboBees.
Včelka toho příliš nezvládla, pouze levitovala ve vzduchu, navíc připojená na zdroj energie. Další, kdo se pokusil nahradit matku přírodu technologií, byl tým japonských vědců, který vytvořil malý dron určený na opylování lilií. Manuálně řízený stroj velký 3,8 cm a vážící pouhých 15 gramů má spodní stranu pokrytou koňskými žíněmi napuštěnými speciálním lepivým gelem na zachycení pylu. Průměrná úspěšnost byla 37 %. Největším limitem této technologie je nutnost manuálního pilotování dronu. V současné době ale již probíhá testování autonomního modelu řízeného umělou inteligencí spoléhající se pouze na GPS a kamery s vysokým rozlišením.
Mračna dronů
Největší maloobchodní řetězec na světě Walmart si v loňském roce nechal zaregistrovat několik zemědělsky zaměřených patentů. Jedním z nich je automaticky ovládaný dron, který je však podmíněn ovládáním většího kontrolního dronu. Ten by měl umět tedy z jednoho místa řídit celá hejna robovčel. Nyní se testuje i audio výstup, takže pokud budou programátoři chtít, ono známé bzučení na rozkvetlé louce nezmizí. Efektivita umělého opylování by neměla za přírodní příliš pokulhávat, navíc je tu ta výhoda, že například geneticky upravená plodina na části pole nebude kontaminována pylem odjinud.
Budeme věřit, že krizová situace, kdy zůstaneme odkázáni pouze na umělé opylování, nikdy nenastane, ale je fajn vědět, že hladomor a zhroucení ekosystému v důsledku úbytku včelstev snad nehrozí. Dále čtěte: Svého hostitele zahubí velice zvláštním způsobem. Biologové objevili podivného parazita.
