Před 250 miliony lety začalo masové vymírání života na Zemi. Vědci nyí objevili překvapivou příčinu
Největší masové vymírání v historii naší planety se odehrálo na konci období permu, tedy asi před 250 miliony lety. V této divoké době vymřelo přibližně 90 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Za vznikem globální katastrofy stálo hned několik faktorů.
Vědci již dříve zjistili, že největší podíl měla pravděpodobě série ničivých sopečných erupcí supervulkánů, které do atmosféry uvolnily obrovské množsví materiálu. V důsledku toho na zemský povrch několik tisíc let pronikalo jen malé množství světla, což mělo za následek úhyn rostlin i tvorů, kteří na nich byli závislí. V důsledku zvýšení oxidu uhličitého a dalších prvků docházalo také k postupnému okyselování oceánů, kde taktéž začal vymírat život.
Nové vulkanické stopy
Kromě zmíněných sopečných erupcí však stály za masovým vymíráním pravděpodobně ještě další faktory, jak ukazuje nová studie. Svou roli totiž mohla sehrát nešťastná souhra okolností. Tentokrát stopy vedou k zcela odlišným sopkám nacházejících se v jižní Číně.
„Čím blíže se díváme na geologické záznamy v době velkého vymírání, zjišťujeme, že globální ekologická katastrofa na konci permu mohla mít více příčin, v jejichž důsledku vymřely mořské i suchozemské druhy,“ uvedl geolog Michael Rampino z New York University.
Vědci totiž v jižní Číně našli zvláštní ložiska mědi, rtuti a dalších nerostů, která se svým stářím shodovala s obdobím masového vymírání v permu. Chemické a izotopové složení těchto ložisek také naznačuje, že tyto minerály byly vystaveny emisím bohatým na síru.
Sled událostí spustil apokalypsu
Objev naznačuje, že mraky částic kyseliny sírové mohly zablokovat sluneční světlo a ochladilt zemský povrch. Pokud tedy v tomto vulkanickém období docházelo k erupci různých vulkánů, mohla se do atmosféry uvolnit smrtící směs plynů, které zapříčinily, že naše planeta byla po dlouhá tisíciletí takřka neobyvatelná. Vědci tak došli k závěru, že hromadné vymírání nebylo jen otázkou sibiřských vulkánů, ale výsledkem mnohem složitějšího sledu událostí, ke kterým před 250 miliony let došlo. Dále čtěte: (Země byla v pradávných dobách bičována děšťovými bouřemi. Silné srážky tvořily obrovské záplavové vlny).
Zdroj: Sciencealert.com.
