Bez virů lidstvo nemůže existovat. Pohání evoluci kupředu

Věda a technika 24. srpna 2020 | 10:37 — Ilona Cílková
Svět přírody není laskavý a existence bez virů je nemožná. Úžasná rozmanitost života leží na virových základech, které, ať už jsou často zdrojem smrti a konce, jsou i zdrojem bohatosti a rozvoje.
Další 3 fotografie v galerii
Největší predátoři lidstva stojí za sérií pandemií v moderní historii / Pixabay/ PublicDomain

Člověk jako nezničitelný predátor? Současná pandemie nám připomíná, že nejsme tak nezničitelní, jak bychom si rádi mysleli. Naopak to jsou viry, paraziti v nejširším slova smyslu. Od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A pokud nadbytek virů ve světě něco dokazuje, pak to, že se jedná o velmi úspěšnou strategii. Viry stojí za sérií pandemií v moderní historii, ať už je to ta současná, HIV/AIDS nebo chřipka v letech 1918-1920, na kterou zemřelo víc lidí než během První světové války.

Vliv virů na život na zemi jde ale mnohem dál do minulosti. Ačkoliv se původně viry studovaly jen jako zvláštní patogeny, nedávný výzkum ukazuje, že jsou klíčové pro pochopení strategie genů. Viry jsou neskutečně pestré a různorodé a evoluční vývoj všech organismů tak formovaly od samého počátku. Jsou příkladem slepé a nelítostné přirozené selekce. Britský magazín Economist připomíná, že o virech je dobré přemýšlet jako o balíčcích genetického materiálu, které využívají metabolismus jiných organismů k tomu, aby se rozmnožovaly.

Viry jsou paraziti v nejširším významu toho slova: od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A pokud nadbytek virů ve světě něco dokazuje, pak to, že se jedná o velmi úspěšnou strategii.

Viry jsou motorem evoluce mimo jiné i proto, že za sebou nelítostně zanechávají spoušť a přitom neustále mutují. Nejjasněji je to vidět právě v oceánech, kde je každý den viry zabita asi pětina jednobuněčných planktonů. Z ekologického hlediska viry podporují rozmanitost, protože snižují počet přemnožených druhů a dávají tak prostor těm vzácnějším. Čím je totiž organismus běžnější, tím je pravděpodobnější, že se vyvine lokální epidemie viru, která ho napadne a tím věci ponechá v rovnováze.

To ale nutí organismy vytvářet si obrané mechanismy, které mají často nečekané důsledky. Například jedním z důvodů, proč by se buňka sama zničila, je, že se tím sníží pravděpodobnost přenosu viru na další blízké buňky v okolí. Shodou okolností je ale taková altruistická sebevražda důležitým předpokladem k tomu, aby se k sobě buňky přiblížily a vytvořily tak komplexní organismy jako jsou houby nebo savci.

Dalším důvodem, proč viry pohání evoluci kupředu, je to, že umí přenášet genetickou informaci. Některé viry se dokonce tak integrují do svého hostitele, že se stanou součástí dědičného materiálu. Mezi 8 a 25 procenty lidského genomu má virový původ.

Vývoj pod tlakem virů ale zdaleka neskončil. Vakcíny daly lidstvu jedinečnou schopnost bránit se pandemiím ještě dřív, než vůbec vypuknou. Díky vakcínám se povedlo vymýtit neštovice, na které jenom ve 20. století zemřelo více než 300 milionu lidí. Obrnu brzy čeká podobný osud. A díky koronaviru se výzkum znovu zaměřil na studium virů pro lepší pochopení toho, jak se jim lidské tělo může bránit. Úžasný bude svět, kdy lidé díky virům lépe pochopí své tělo a naučí se s nimi bojovat. Svého hostitele zahubí velice zvláštním způsobem. Biologové objevili podivného parazita.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Karel Šíp vydává další knihu. Vzpomíná v ní i na Gotta

Tmavé skvrny u oken neznačí nic dobrého. Zasáhněte včas,...

Nejrychlejší a nejúčinnější způsob, jak uklidit celý...

Vymalujte strop jako profesionál, aniž byste postříkali sebe...

Ucpané a zapáchající odpady. Vyřešte tento problém za pár...

První adventní víkend je tady. Připravte svůj domov včas na...

Rozdíly v péči o kuchyňská prkénka jsou obrovské....

Zavřít reklamu