Kaspické moře od devadesátých let mizí. Vědci nyní spočítali jeho chmurnou budoucnost
Kaspické moře již od devadesátých let minulého století pomalu vysychá a neustále tak zmenšuje svou plochu. Vědci v nové studii ale upozorňují na možnost, že již koncem století může být plocha jezera o další třetinu menší. V nejhorším scénáři by se totiž mohlo odpařit až 18 metrů vody.
Nová studie nizozemských a německých vědců univerzity v Utrechtu vychází z naměřených dat. Podle nové předpovědi toto slané jezero přijde do roku 2100 o devět až osmnáct metrů vody, což výrazně ovlivní tamní ekosystém.
Dávný oceán
Toto unikátní endorheické jezero je nazýváno mořem proto, že před miliony let bylo součástí světového oceánu. Dno Kaspického moře má dokonce charakteristiku běžné oceánské kůry a nikoliv té, jakou mají sladkovodní jezera.
O břehy Kaspického moře se dělí celkem pět států: Rusko (Dagestán, Kalmycko a Astrachaňská oblast), Kazachstán (Atyrauská a Mangystauská oblast), Turkmenistán (Balkan), Írán (Golestán, Mázandarán a Gílán) a Ázerbájdžán. Jedná se tak o jezero na území nejvyššího počtu států na světě. Pokud bude hladina jezera dále klesat, budou se muset státy dohodnout na podobě nové hranice.
Unikátní ekosytém
Pohled na oblasti v okolí jezera je smutný a je zde mnoho opuštěných míst, jež dříve bývaly rušnými přistavy. Moře začalo vysychat kvůli znečištění okolí a také opakovaným zimám bez většího množství sněhu.
Nižší hladina moře má také velice negativní dopad na místní jedinečný ekosystém. Oblast je domovem pro stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě. Dále čtěte: (Vinou člověka z naší planety postupně mizí velká slaná jezera).