Hluboko pod mořským dnem se ukrývají obrovské vulkanické síly. Mohou způsobit nečekaný druh erupce
Oceánské dno zůstává zahaleno mnoha záhadami, protože je stále méně prozkoumané než povrch Marsu, Měsíce nebo Venuše. Vědci jsou proto stále překvapeni novými objevy, které jim mořské dno nabízí. Jedním z nich je také objev obřích podmořských erupcí, kterým se ty kontinentální nemohou rovnat. Mořské dno je totiž protkáno obrovským vulkanickým systémem, který je ukrytý pod kilometry vody, a proto je detekce těchto obřích erupcí nesmírně obtížná.
V důsledku náročnosti monitorování podmořské vulkanické aktivity je pro vědce velice těžké získávat jakékoliv poznatky nejen o samotném vulkanismu, ale také jeho vlivu na životní prostředí. Nejnovější studie o hlubinných erupcích publikovaná v odborném časopise Nature Communications však odkrývá velice cenné informace o rozsahu vulkanické činnosti ukryté pod hladinou oceánu.
Záhadné mořské dno
Vulkanický systém nacházející se pod hladinou oceánu byl pro vědce naprostou neznámou až do 50. let minulého století, kdy byl objeven takzvaný globální středooceánský vulkanický systém. Tento objev byl také důležitý pro teorii tektonických desek. Dalším významným objevem byly takvzané černé kuřáky, které jsou důležitým zdrojem živin pro mořské ekosystémy. Tyto systémy takzvaných černých kuřáků, poháněné teplem z podkladového magmatu, ovlivňují chemické složení celého oceánu. U těchto geotermálních průduchů se totiž nachází obrovské množství extremofilních organismů, které zásadním způsobem působí na mořské ekosystémy.
Pevninské sopky, jako jsou například ty na Havaji nebo na Islandu, často produkují velkolepé výbušné erupce, které rozptylují vulkanický popel (zvaný tefra). Tento typ erupce byl dříve považován za vysoce nepravděpodobný v hlubokém oceánu kvůli obrovskému tlaku vody.
Sopečný popel v moři
Vědci však nyní z údajů shromážděných díky dálkově ovládaným ponorkám zjistili, že ložiska tefry jsou na mořském dně až překvapivě běžná. Dokonce bylo zjištěno, že někteří živočichové tento vulkanický popel používají ke stavbě svých schránek. Vědci po dalším výzkumu zjistili, že pára, která je zodpovědná za tvorbu tohoto druhu erupcí na pevnině, může stejně tak vznikat pod obrovským tlakem v hlubinách oceánu. V souvislosti s tím se také na mořském dně nacházejí gigantické geotermální prameny, takzvané megaplumy. Tyto rezervoáry vulkanických tekutin mohou mít objem až 100 kubických kilometrů, což je ekvivalentem přibližně 40 milionů plaveckých bazénů.
Pro vědce jsou toto velice cenné poznatky nejen o složení mořského dna, ale také o pravém vlivu vulkanické činnosti naší planety nejen na pevninský, ale i na mořský život. Dále čtěte: (Tichý oceán se stále více okyseluje. Voda rozpouští schránky některým mořským živočichům).